Židovský kalendář (konečně!)

(tenhle článek píšu podruhé, neb se mi podařilo si ten první smazat..ach jo)

Jak jsem už víckrát naznačovala, židovský kalendář není úplně jednoduchý. Začneme rokem, momentálně se píše rok 5776 od stvroření světa. To je samozřejmě potřeba brát obrazně, v židovských kruzích sice existuje ultraortodoxní menšina, která to bere doslova, ale je to menšina i v těch ultraortodoxních kruzích. Ale jak říká rabi Kučera, lidstvo zná písmo právě něco přes 5000 let, takže nějaká souvislost by tady být mohla...
Židovský kalendář je lunárně-solární. Lunární proto, že v Tóře je začátek nového měsíce definovaný jako polosvátek. Solární proto, že lunární rok (t.j. 12 měsíců) je o 11,5 dne kratší než solární rok a pokud bychom se řídili jen lunárním kalendářem, svátky by se nám stěhovaly v rámci ročních období, tak jako se stěhují muslimům, kteřá používají čistě lunární kalendář. Jenže biblické svátky měly i zemědělský charakter a takové posunování tedy nepřichází do úvahy (během příslušných svátků se do Chrámu přinášely oběti, například o Pesachu se přinášela prvotina z ječmene...takže bylo potřeba, aby ječmen byl v té době tak akorát zralý). Tenhle rozdíl se řeší vkládáním třináctého měsíce v přestupném roce (přestupných roků je 7 během 19 let, takže přestupný rok je každé 2- 3 roky). Ve starověku se začátek nového měsíce určoval tak, že svědek před soudem odpřisáhnul, že viděl první srpek měsíce (a soudci jeho pozorování konfrontovali se svými výpočty a když to sedělo, vyhlásili nový měsíc) a přestupný rok se vkládal podle toho, jestli obilí na poli už bylo dost zralé a nebo ne. Postupně se ovšem začaly zavádět výpočty (které navíc byly nutné, vzhledem k tomu, že stále víc židů žilo mimo Izrael) a od 10. století byl kalendář už nezměněn.
Je také potřeba říct, že prvním měsícem je nisan, který je na jaře, ale letopočet se mění na Roš Ha-šana (Nový rok), který je na podzim (září-říjen), tedy prvního dne sedmého měsíce. Je to tak proto, že Tóra při vyprávění o východu z Egypta jasně hovoří o prvním měsíci, který je na jaře (v Tóře se nisan jmenuje aviv a aviv znamená jaro nebo stádium dozrávání obilí), já říkala, že to je komplikované :-)
Měsíce jdou za sebou takto:

	měsíc	počet dnů	svátky
1	nisan	30	Pesach, Jom ha-šoa
2	ijar	29	Jom ha-zikaron, Jom ha-acmaut, Lag ba-omer
3	sivan	30	Šavuot
4	tamuz	29	17. tamuz
5	av	30	9.av
6	elul	29
7	tišri	30	Roš ha-šana. Jom kipur, Sukot, Šmini aceter/Simchat Tora
8	chešvan	29/30
9	kislev	29/30	Chanuka
10	tevet	29	Chanuka, 10.tevet
11	švat	30	Tu bi-švat
12	adar I	0/30
13	adar (II)	29	Purim

Kromě toho, že se vkládá pravidelně měsíc adar (jako adar I), aby se tak synchronizoval lunární a solární rok, má hebrejský kalendář ještě jednu možnost regulace a to počet dnů v měsící chešvanu a kislevu. Některé svátky totiž nemohou připadnout na určitý den v týdnu-například Jom kipur nesmí připadnout na pátek nebo neděli, protože by to kolidovalo se šabatem-kdyby byl v pátek, nemůžeme udělat přípravy na šabat a kdyby byl v neděli, nemůžeme udělat přípravy na Jom kipur. Ve výsledku existují jen 4 možná uspořádání svátků, kterým se říká čtyři brány.

Purim	Pesach (1.den)	Šavuot	17.tamuz 9.av	Roš ha-šana, Sukot (1.den), Šmini aceret/Simchat Tora	Jom kipur
čtvrtek	sobota	neděle	neděle*	pondělí	středa
pátek	neděle	pondělí	neděle	úterý	čtvrtek
neděle	úterý	středa	úterý	čtvrtek	sobota
úterý	čtvrtek	pátek	čtvrtek	sobota	pondělí
			*posunuto ze soboty

Všechny posty kromě Jom kipuru se přesouvají na nejbližší volný den, proto se 9. av a 17. tamuz přesouvají na neděli. Letos máme Purim ve čtvrtek, takže jedeme podle prvního řádku.

Jen pro zopakování dodávám, že den začíná večerem a trvá od západu slunce do západu slunce ("...a byl večer a bylo jitro, jeden den"), takže když řeknu, že Purim připadá na čtvrtek, tak to znamená, že začne ve středu večer a trvá do čtvrtka večer. To jen tak pro úplnost...a na závěr jeden vtípek:

Roš ha-šana - Hostina
Com Gedalia - Post
Jom Kipur – Dalsi post
Sukot - Hostina
Hošanah Raba – Dalsia hostina
Simchat Tora – Pokracujte v hostine
Mesiac Chesvan – Ziadne hostiny a ziadne posty cely mesiac. Dajte sa dohromady.
Chanuka – Jedzte zemiakove placky
10. Tevet – Nejedzte zemiakove placky
Tu B'Svat - Hostina
Esterin post - Post
Purim – Jedzte pecivo
Pesach – Nejedzte pecivo
Savuot – Mliecna hostina (tvarohove kolaciky)
17. Tamuz – Post (ziadne tvarohove kolaciky)
Tisa B'Av – Prisny post (ani nepomyslite na tvarohove kolaciky)
Mesiac Elul – Koniec cyklu. Zapiste sa u diabetologicky, nech vas da dohromady, sviatky za chvilu prichadzaju.

 Obávám se, že vtip vyžaduje vyspětlení (i když ho to asi poněkud zabije): Jom Kipur, Com Gedalja, 10. tevet, Esteřin půst, 17. tamuz a Tiša be-av (9. av) jsou posty, my s Elim držíme jen Jom kipur, 9. av a Jom ha-šoa, který tady není uvedený, protože to je celkem novota. Hošana Raba je poslední den svátku Sukot. Na Chanuku se jí smažené věci, zejména bramboráky (latkes), na Purim se pečou hamentašen (třírohé koláčky plněné mákem) a svátku předchází Esteřin půst, na Pesach se nesmí nic z přenice, špaldy, ječmene, ovsa a žita kromě macesů (těch omezení je mnohem víc, ale o tom budu psát až v dubnu, kdy to začne být aktuální) a na Šavuot se dělají mléčná jídla, v posledních letech se hodně prosadil cheesecake.