Avi: Parašat Šoftim (Devarim 16:18 -21:9)

  Na počátku našeho čtení se nachází přikázání: „Spravedlnost, spravedlnost vyhledávej“ (Devarim    16,20) –  „cedek, cedek  tirdof“. Překlady buď  ignorují, nebo se nějak snaží interpretovat to opakování slova „spravedlnost.“ To opakování  třeba může naznačovat jen pouhý důraz: vyhledávej spravedlnost a jen spravedlnost. Je to stejné jako u překladu názvu Šir ha-širim.  Může to být „jen“ Píseň písní, ale někteří to překládají jako Píseň nejsvatější. Hodnota této písně se opakováním v názvu ohromně navyšuje. I spravedlnost taková má být, máme si uvědomit její  svatou hodnotu. Tradice nám káže nehledět na zdvojení v textu jako na chybu opisovače, později posvěcenou, ale jako na něco, v čem je ukrytý další smysl a naším úkolem je ho najít a poučit se z něj. A tak i tady můžeme sledovat naše moudré a všechny jejich interpretace.

  Raši se domnívá, že jde o hledání spravedlivé spravedlnosti, čili o poctivé soudy. Další to chápou daleko obecněji. Podle nich má prostě jít o spravedlnost v každé situaci: když se nám to zrovna hodí, i když je to pro nás nevýhodné.  Bachja  to zdvojení  vykládá jako spravedlnost jak ve slovech, tak i v činech, vůči Židům, stejně jako vůči nežidům. Prohlašuje navíc i něco, co pak rozvíjí chasidský cadik Bunam z Přisuchy: že není možné používat nespravedlivé metody ani při usilování o spravedlnost. Takže pravý opak toho, že by cíl  měl posvěcovat prostředky. Kdo postupuje spravedlivě, vytváří spravedlnost. Kdo jedná nespravedlivě, vytváří nespravedlnost.

  Každá z těchto interpretací  má své místo a nevylučuje ty ostatní- naopak, doplňují se a mohou existovat vedle sebe. Proto je ten tradiční způsob přístupu k detailům textu tak inspirativní a může potěšit i poučit dnes, stejně jako kdysi.

  Spravedlnost nemůže nic nahradit. Když se ve společnosti ztratí pocit spravedlnosti, splečnost to může úplně rozložit. Pro Tóru a pro každou z forem judaismu je základním cílem spravedlivý život a spravedlivá vláda. Kdo sleduje trochu dění v Izraeli, tak může potvrdit, že před spravedlností, totiž  před spravedlivým trestem, si nemůže být jistý ani prezident, ani předseda vlády. A je to v pořádku. Jak má vůbec vypadat židovská vláda podle Tóry?

  Kromě obšírnějších úvah, týkajících se soudců a soudnictví, uvádí tato paraša i několik zásad k osobě krále (Devarim 17,14–20).  Zarážející na tom je podmíněný způsob zavedení království: učiníš to „když si řekneš: „Ustanovím nad sebou krále jako všechny pronárody kolem mne.“ (Devarim 17,14) Komentátory udivuje, že to není bezvýhradný příkaz. Ale je to samozřejmě souhlas s ustanovením království. I když se to moc nesrovnává s historií, popsanou v I. Knize  Samuelově. Když chtěl lid krále, prorok Samuel zareagoval s nechutí. Uvádí se různá vysvětlení toho faktu, ale stejně nakonec nejpodstatnější  zůstává to, co už zaznělo: chuť lidu mít království, protože krále mají i jiní. Jistě se musí společnost nějak uspořádat, aby fungovala a fungovala i ta spravedlnost. A forma vlády se může různě vyvíjet, možná i podle toho, jak je ta společnost zralá, vyspělá.

  Nejzasvěcenější názor k tématu z těch starších autorů měl Abravanel, který jako správce královské pokladny španělského a portugalského dvora z vlastní zkušenosti viděl, co je to království. Dokonce ani jiným národům, psal Abravanel, není král potřebný k udržování politického pořádku  A co teprve Židům!  Když existuje taková potřeba, vyplývá z ničemných motivů – jako právě z opičení se po jiných. Když už musí, nevidí jinou cestu, tak to Tóra dovoluje, ale dodává různá omezení. A království je povolené, i když jen s ohledem na slabost lidské přirozenosti. Předtím přece zemi spravovali soudci a král potřebný nebyl.

  Ale nejdůležitější potom je, že král je podřízen Tóře stejně jako všichni ostatní v celém království. Řečeno současným, civilním jazykem: vládce nemůže být nad právem, ani nemá být zdrojem práva, upravovat si ho pro sebe.  V každé chvíli si musí uvědomovat, že existuje autorita vyšší, než jakýkoliv král a vládce - a tomu  i on bude skládat účty. A nejvýraznější položkou v nich bude: spravedlnost, spravedlnost - „cedek cedek tirdof !“