Rút: Příprava na bar/bat micva - kantilace

 

Rút mi poslala velmi povedený článek s návodem, jak se učit kantilovat-číst z Tóry s melodií, která k textu patří. Jsem moc ráda, že tenhle článek napsala, protože já bych rozhodně nezvládla nic takového napsat-mám paměť na melodie, takže níže zmíněné pomůcky, které jsou velmi praktické (a viděla jsem je u všech rabínských studentů, kteří u nás kdy působili) nepoužívám a nejsem schopná nějak srozumitelně popsat, jak ten text s melodí vlastně dostanu do hlavy a jak si vytvářím záchytné body, kdybych se ztratila. Návod od Rút najdete také ke stažení v pdf zde (protože když ho budete mít vytištěný, bude se vám s ním lépe pracovat) a do textu jsem přidala pár poznámek, které budou červeně, aby bylo jasné, kdo co napsal.

Rút:

Příprava na bar/bat micva - kantilace

Protože už mám za sebou konečně svou bat micva a vím, že několik mých přátel to brzy čeká taky, ráda bych sepsala své tipy, jak se co nejlépe připravit na kantilaci - dřív, než mě obestře milosrdná mlha zapomnění.

 

Učení se kantilace

Něco málo už jsem zmínila v předchozím článku o kantilaci zde na blogu. Mnou popsaný návod na učení se kantilace vychází z postupu, jak mě ho učila Jaclyn Chernett na Konzervativní ješivě v Jeruzalémě. Samozřejmě ho nepovažuji za jediný správný, ale velmi se mi osvědčil.

1. Projděte si seznam všech kantilačních značek (teamim), jejich běžné pořadí v melodické lince a taky rozdíl mezi „kings“ (krály, hlavní kantilační značkou) a „servants“ (služebníky, vedlejší kantilační značkou).
2. Udělejte si kopii paraši, kterou budete číst - ideálně z Tikun kor’im (speciální publikace na učení se kantilace) nebo z Tanachu s příjemným fontem (pro tyto účely NEdoporučuji Chumaš v překladu rebe Sidona, ten font je velmi špatně čitelný). Vezměte si barevnou tužku a zvýrazněte si všechny kantilační značky v daném textu. Pomůže to:

a)      zafixovat si vzhled teamim,

b)      určit si, KDE je máte hledat (nad/pod řádkem, začátek nebo konec slova, případná zdvojení)

c)      a snadno je rozlišit od nikudu (teček a čárek označujících samohlásky, případně výslovnost souhlásek).

3. Souběžně s těmito kroky si ideálně sežeňte nahrávku kantilace teamim podle ritu, který se budete učit. Doporučuji Scroll Scraper, i když export melodie ne vždy funguje (asi záleží na nastavení PC), kde si můžete přímo nastavid od kterého verše do kterého budete číst. Chabad také nabízí učební pomůcku, která zvýrazňuje dané slovo. Kdo by chtěl kantilovat podle západoaškenázského ritu, nesmí vynechat stránku francouzského chazana André Story, která je skutečnou pokladnicí  a stále se rozrůstá. Mějte ji uloženou v mobilu a při každé příležitost si ji přehrávejte do sluchátek. Nejdřív jen k náslechu, potom si melodii broukejte společně s nahrávkou. Hudebně nadanější si obstarají i noty a můžou si kantilaci přehrát na klavír (nebo poproste zdatnějšího kamaráda). Je dobré při poslechu koukat na kantilační značky, aby se vizuálně zafixovaly.
4. Vyrazte na nákup a sežeňte si sadu fixových zvýrazňovačů (světlých, protože pokud použijete tmavší, značně to sníží čitelnost nikudu a teamim). Budou nám sloužit k označení jednotlivých melodických pasáží.
5. A nyní už je čas na naše „omalovánky“. Začněme od pasáže se sof pasuk, která označuje konec věty. Dbejte na to, abyste správně našli začátek této závěrečné melodické linky.

a)      zvýrazníme celou pasáž

b)      přečteme si ji s důrazem na správnou výslovnost

c)      přezpíváme si kantilaci podle použitých kantilačních značek (nezapomeňte, že důraz a hlavní melodie je vždy na slabice, ke které náleží daná kantilační značka! Příklad: יָמִ֔ים čteme jamííím, nikoli jááámim; אֶת־הַנֶּ֖גַע čteme et-hanéééga atd.)

d)      zkusíme přezpívat znovu, tentokrát už s konkrétními slovy této pasáže

A takhle pokračujeme dále, dokud nemáme označené všechny pasáže se sof pasuk v dané paraše/alije. Potom si je zkoušíme přezpívávat stále dokola, aby se nám melodii dobře zažila. Nezapomeňte (jako já!), že pokud je sof pasuk zároveň sof alija, je zpíván na odlišnou melodii! Ideálně se hned od začátku určete rozdělení na alijot a tomu přizpůsobte melodii, ať vás to později nemate (jako mě...).

6. Postupujeme stejně s dalšími melodickými linkami (podle nějčastějších etnachta, zakef katon, munach revi’a, darga tavir, zarka segol atd...). Ideálně si tuto činnost rozvrhnout do několika dnů a věnovat se vždy jen jedné kantilační frázi, aby se důkladně zafixovala.
7. Nyní už byste měli být schopni kantilovat plynule podle kantilačních značek. Ze začátku pravděpodobně nezakantilujete větu na jeden zátah, protože si nevzpomenete průběžně na melodickou linku další značky. Já si v tomto případě přezpívám danou pasáž na slova teamim a pak aplikuju na konkrétní větu.
8. A co mi velmi pomohlo, hlavně u složitějších pasáží nebo pokud teamim byly za sebou trochu jinak než obvykle: přehrát si celou pasáž na klavír a snažit se k jednotlivým tónům správně přiřadit slabiky.

 

Kantilace Tóry

Jak jistě víte, v Tóře nejen že nejsou vyznačené samohlásky a kantilační značky, ale dokonce ani konce vět. Také font, jímž je Tóra psána, je dost odlišný od běžného knihtiskového. Nic hrozného, ale člověk si na to musí zvyknout. Pro tyto účely se vydává již výše zmiňovaný Tikun kor’im, kde v jednom odstavci stránky je text s úplně všemi značkami a v sousedním odstavci je tak, jak je napsán v Tóře, tj. stejným fontem a úplně bez značek. A naneštěstí, což jsem zjistila večer před svou bat micva, dělení na odstavce v Tikun kor’im odpovídá Tóře, ale nikoli už dělení na řádky. Takže má vizuální pamět, ve které jsem měla zafixované, kdy je na řádku konec věty a kde začíná další melodická pasáž, mi nejen byla úplně k ničemu, ale celou věc spíš ještě zkomplikovala. Proto doporučuji pořídit fotku přímo z Tóry, ze které budete číst, ještě dlouho před samotným obřadem. Nejen že to pomůže v tréninku kantilace, ale taky při přetáčení a hledání začátků a konců jednotlivých alijot. 

Ideální je, když se přímo do Tóry podíváte v klidu před samotnou veřejnou kantilací. Mně se to nepovedlo, protože nejdřív jsem byla nemocná já, pak rabín, pak zase já... Také si vyzkoušejte, jak budete stát, z jaké vdálenosti budete číst (jak vysoký je pultík, potažmo ženy jestli budou mít podpatky) a jaké pro tento účel zvolit brýle! To považuji za extrémně důležité, ať už jste krátkozrací, dalekozrací nebo máte astigmatismus (kvůli kterému jsem nakonec zvolila brýle místo čoček a dobře jsem udělala). Rozhodně si to vyzkoušejte dopředu, ušetří vám to hrůzný moment, kdy si v den D stoupnete nad Tóru a zjistíte, že nic nepřečtete...

Tady bych ráda doplnila, že v nových sifrej Tora odpovídají i konce řádků rozdělení v Tikunu. Tak, jak je text v Tikunu, tak ho najdete i ve svitku. Mnoho synagog ale stále užívá starší svitky, které tento unifikovaný systém ještě nepoužívaly. U nás necháváme budoucí bar/bat micva nejen nahlédnout dostatečně včas do svitku, ale i si příslušnou pasáž vyfotit. Navíc, pokud začínáte číst někde v prostřed odstavce, najděte si záchytný bod, podle kterého najdete začátek svého čtení (třeba počet řádků od začátku nebo konce odstavce, drobná skvrna vedle textu a podobně), ať vás nerozhodí ještě před čtením, že nemůžete najít, kde vlastně máte číst.

Doufám, že jsem napsala vše, co jsem chtěla a co by vám v přípravě na kantilaci mohlo pomoci. Přeji všem, ať se vám bar či bat micva povede a ať si ten krásný okamžik moc užijete!