jeudi 1 octobre 2015

Co vás čeká na šabatové večeři?

Tenhle článek jsem chtěla napsat už předtím, než rodiče v pátek dorazili, ale nestihla jsem to a tímto se jim omlouvám. Na druhou stranu je otázka, zda by ho stihli přečíst.

Páteční šabatová večeře je pro židy asi nejdůležitější jídlo celého týdne. Jak jsem už psala jinde, šabat začíná v pátek večer po západu slunce a tak je víc než logické, že tenhle každotýdenní svátek zahájíme dobrou večeří. Na stole, nebo někde v jeho blízkosti, je-li stůl malý, budou zapálené svě svíčky-šabatová světla. Je to tradiční micva pro ženy (není-li ovšem v domácnosti žádná žena, je muž povinen svíčky zapálit) a svíčky jsou zapalovány 18 minut před západem slunce a tímto momentem pro ženu začíná šabat (celá halacha týkající se šabatových světel je ve skutečnosti složitější, ale pro účel tohoto článku to stačí takto zjednodušeně).
Takže pokud vás s Elim pozveme na šabatovou večeři, budou v závislosti na ročním období svíčky už buď svítit a nebo je budu s příslušným požehnáním zapalovat před začátkem večeře.
Protože je o šabatu zakázáno vařit, všechno jídlo musí být uvařeno předem a pak uchováno teplé, najdou v šabatovém vaření uplatnění různé pomalé hrnce, ohřívací podnosy a ti nejodvážnější, co mají plynový sporák, používají blech. Vzhledem k rozměrům mojí současné kuchyně mám jen pomalý hrnec a v něm vařím maso, takže pokud přijdete na večeři s velkým zpožděním, hrozí, že budete mít studenou polévku nebo přílohy. Jen co se přestěhujeme, pořídím ohřívací podnos a pak už to bude bez problémů.
Šabatovou večeři zahajujeme požehnáním nad vínem a chlebem. Na požehnání používáme pouze košer víno (další možností je hroznový džus, ale dáváme přednost vínu), jestli bílé nebo červené záleží na tom, co bude k jídlu (tradiční je ovšem červené). Dál během jídla pak je možné pít i nekošer víno. Hlava rodiny (v tomto případě Eli) vezme speciální pohár na kiduš (požehnání nad vínem) a pronese požehnání a pak se všichni napijí. Místo "Na zdraví!" říkáme "Lechajim!", tedy "Na život!". Pak následuje požehnání nad chlebem. Když jsem začala pravidelně chodit do Bejt Simcha, získala jsem dojem, že požehnání nad chlebem je tradiční ženská micva, protože tam je obvykle dělala některá z přítomných žen. Až časem jsem zjistila, že to je jen místní zvyk (minhag) v Bejt Simcha a stejně jako muž dělá požehnání nad vínem, tak dělá i požehnání nad chlebem. Chlebem se o šabatu rozumí chala, tedy mírně nasládlý chléb z bílé mouky, připomínající vánočku. Před požehnáním nad chlebem je třeba si umýt ruce-nejprve klasicky z hygienických důvodů a pak ještě rituálně (opět s příslušným požehnáním, po návštěvách se rituální umývání nevyžaduje, stejně jako pokrývka hlavy pro muže, ale rezervní jarmulky pro zájemce samozřejmě máme). Pak je zvykem až do pronesení požehnání nad chlebem a snědením kousku chleba nemluvit. Ten, kdo pronáší požehnání nad chlebem natrhá chalu na tolik kousků, aby si každý mohl vzít, posolí je, sám si vezme jako první a pak nabídne ostatním (v sefardské tradici muž posolený chleba ostatním hodí (doslova) na talíř, když jsem to viděla poprvé, málem mě trefilo :-).  Zatím jsem ale nepotkala nikoho, kdo by chalu krájel, i když speciální zdobené nože na chalu existují.). Pro přiblížení celé procedury je tu malé video.
A pak už se jí. K jídlu budou zaručeně alespoň 3 chody a hlavní chod bude maso. Jste-li vegetarián, nebo máte-li jakýkoliv problém s konzumací košerného hovězího/skopového/drubežího masa nebo ryb, nahlašte to předem, ať nesedíte o hladu (protože vám o šabatu nic náhradního uvařit nemůžu). Celá večeře bude trvat dlouho, protože nikam nespěcháme a máme čas si povídat a pomalu jíst. Žádný rozdíl proti normální francouzské večeři s přáteli. :-). Obvykle končíme mezi jedenáctou a půlnocí.
Na závěr večeře říkáme ještě požehnání po jídle (birkat hamazon). Narozdíl od velmi krátkých požehnání nad vínem a chlebem, je tohle požehnání dlouhé (šabatová verze trvá něco kolem 5 minut, v závislosti na rychlosti s jakou jsme schopní ho odzpívat). Návštěvy se samozřejmě účastnit nemusí, ale koho to zajímá, může sledovat, co se říká v českém překladu, protože samotné požehnání říkáme hebrejsky.
A to je všechno, nic složitého, ne?

Aucun commentaire:

Enregistrer un commentaire