Proč není jednoduché správně slavit Sukot

Sukot máme s Elim rádi, ale moc se nám nedaří ho správně slavit. Nejde jen o otázku počasí, kdy během Sukot obvykle alespoň několik dní prší a třeba vloni se na první večer ve Štrasburku strhla taková průtrž mračen, že musela mnoho suk úplně rozmáčet. Jenže my nemáme vhodný balkón, abychom si mohli suku postavit (nad naším balkónem je další balkón, takže bychom střechou neviděli na nebe) a na dvoře není místo. Ale to není zas tak nepřekonatelný problém, jako my jsou na tom mnohé rodiny, prostě je potřeba se nechat pozvat k někomu, kdo suku má a nebo jít večeřet do jedné z mnoha komunitních suk. Hlavní problém Sukot je, že přichází v těsném závěsu po Roš hašana a Jom kipur a pro nás, kdo nepracujeme v "židovských" profesích ani na volné noze to znamená, si brát další volno. 2 dny na Roš hašana, minimálně 1 den, ale spíš 1,5 dne na Jom kipur a pak ještě 2 x 2 dny na Sukot a Šmini aceret/Simchat Tora. Jistě, mohli bychom se po liberálním vzoru držet izraelského kalendáře a držet jen 1 den Sukot a 1 den Šmini aceret+Simchat Tora. Jenže to přináší problémy na Pesach-naše komunita pořádá komunitní seder na druhý večer a navíc, o Pesachu často dochází k posunu čtení z Tóry mezi Izraelem a diasporou a pokud se řídíme izraelským kalendářem, jsme posunutí vůči francouzským komunitám. To jsme zkusili a výsledkem byl chaos. Proto jsme se jako komunita vrátili k diaspornímu slavení svátků. Jenže počet dnů dovolené není nafukovací a hlavně, měsíc Tišri vždycky spadá do období, kdy se po letní pauze začíná pořádně pracovat, takže neustálé absence dost rozlaďují šéfy. Takže jsme si s Elim nakonec vzali dovolenou jen na první den Sukot a na Šmini aceret a druhé dny jsme sice formálně drželi svátek (kiduš, svíčky, sváteční šacharit), ale šli jsme do práce. Ani jeden z tohoto řešení nejsme nadšení, ale žádné jiné řešení jsme zatím nenašli. Ale třeba se to jednou povede.
Letošní Sukot se navíc zkomplikoval tím, že Šmuli onemocněl, takže jsme si o zpestřili výletem na pohotovost (když je váš pediatr žid, tak o svátcích fakt neordinuje). Naštestí to nebylo nic vážného a na Siůchat Tora už byl v pohodě a já ho s nachlazením mohla vysřídat. Tak nějak jsem věděla, že děti bývají často nemocné, zvlášť když potkávají jiné děti. Co jsem ovšem netušila je, že to od něj vždycky chytnu...
Tak doufám, že u vás proběhly svátky v klidu, pořádně jste si je užili, protože teď nás čeká dvouměsíční pauza!