V neděli 24. ledna po západu slunce začne jeden z menších židovských svátků-Tu bi-švat (doslova 15. švat), jde o jeden ze čtyř židovských Nových roků (o tom nejvýznamnějším-Roš ha-šana, jsem už psala). Tu bi-švat je Nový rok stromů, podle kterého se určovalo, kdy je možno začít jíst ovoce z vysazeného stromu, podle Tóry je totiž zakázáno jíst ovoce ze stromu první tři roky po jeho vysazení a čtvrtý rok byla úroda odnesena do jeruzalémského Chrámu. Až pak bylo možné používat plody stromů pro vlastní potřebu nebo prodej.
Tu bi-švat obvykle připadá na leden nebo začátek února a obvykle v tomhle čase v Izraeli začínají kvést mandloně a je to vlastně i takový příslib jara. Svátek to není nijak významný, ani není zakázána práce, v Izraeli se obvykle v tento den vysazují stromy, protože zalesnění krajiny hraje důležitou úlohu v udržení vody v krajině a svátek tak získal v moderním Izraeli nový, ekologický rozměr.
V 17. století také židovští mystici (kabalisté) přišli s Tu bi-švatovým sederem, který je paralelou k pesachovému sederu (o tom více, až se bude blížit Pesach, letos v druhé polovině dubna). Také se během něj vypijí čtyři poháry vína a konzumují symbolické plodiny, v tomto případě takové, kterými podle Tóry Izrael oplývá-pšenice, ječmen, vinná réva, datle, fíky, granátová jablka a olivy. Samozřejmě pšenici a ječmen nechroupeme za syrova! Kabalisté připisovali plodinám různou symboliku (plodiny s tvrdou slupkou, ale měkkou, sladkou dužninou, nebo naopak sladké plody s tvrdým jádrem...). Tenhle kabalistický tu bi-švatový seder zažívá dneska určitou renesanci a ohlas mezi lidmi zajímajícími se o ekologii-mystika ustupuje do pozadí a zdůrazňuje se význam ochrany životního prostředí-prostě moderní interpretace starého svátku.
My se nijak slavit nechystáme, udělám k večeři něco z těch sedmi druhů plodin a to bude tak všechno. Na sázení stromků ve Štrasburku trochu zima...
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire