V naší reformní obci ve Štrasburku neděláme přes léto bohoslužby, protože, jak říkáme, Bůh je taky na prázdninách...ve skutečnosti jsou to samozřejmě členové obce, kdo nemají přes léto morál se účastnit bohoslužeb, rabín má dovolenou, kterou obvykle tráví v USA (a letos navíc i vyřizováním formalit kvůli svému stěhování do Španělska) a v okamžiku, kdy odjede i chazan, zbývá už jen velmi málo (přesněji 2) členové obce, kteří by mohli bohoslužbu vést a ti se k tomu nijak zvlášť nemají. Tohle je jeden z rozdílů mezi místní obcí a pražskou reformní komunitou Bejt Simcha, kde jsou páteční kabalat šabaty po celé léto, už jen proto, že ve městě je značné množství turistů...teda, ne, že by ve Štrasburku nebylo málo turistů, jen nějak nevyhledávají naši liberální komunitu.
Ale musím říct, že se mi tyhle klidné letní šabaty moc líbí, v létě začíná šabat pozdě a když nemusím spěchat do synagogy na 19.hodinu, můžu se v klidu věnovat vaření a všem dalším přípravám. V horkém létě se bez šouletu obejdeme, maximálně vařím letní variantu-fazole s mletým masem v rajčatové omáčce. Ale začínám pomalu objevovat sefardskou kuchyni, která je do horkého počasí o dost vhodnější (a navíc jsme opakovaně pozvali na šabat kamarádku, která je vegetariánka, takže se mi zeleninové recepty obzvlášť hodily).
Teď už jen doufám, že snad budu mít příští týden trochu víc času a napíšu zase nějaký obsažnější článek, mrzí mě, že to poslední dobou zanedbávám, ale opravdu jsem teď byla v časovém presu (francouzština, pracovní pohovor, návštěvy...).
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire