jeudi 8 septembre 2016

Rabínky

K tomuhle příspěvku mě inspirovala maminka, která se velmi podivovala, že Jom kipurovou bohoslužbu tady u nás ve Štrasburku povede letos rabínka. Jak se to tedy má s ženami-rabínkami? 
Předně je třeba říct, že rabínky nejsou v reformních a konzevrativních kruzích nic vzácného (zejména v USA proběhla značná feminizace oboru) a dnes můžeme už najít i rabínky ortodoxní. Jen ultra-ortodoxie zatím odolává.

První ženou rabínkou byla Regina Jonas (1902-1944), která se narodila v Berlíně v chudé rodině a její otec brzy zemřel, rodina se přestěhovala do sousedství ortodoxní synagogy na Rykestrasse, jejíž rabín vzal Reginu tak trochu pod svá křídla a finančně podporoval její studia. Regina se stala učitelkou, ale práce ji tak úplně nenaplňovala a zapsala se k dalšímu studiu na Hochschule für die Wissenschaft des Judentums, kde studovala předměty jako její mužští kolegové, kteří se chtěli stát liberálními rabíny. Ona ovšem skončila s titulem vysokoškolské učitelky náboženství. To ji moc neuspokojovalo a napsala a obhájila disertační práci nazvanou "Může se žena stát rabínkou podle halachy?" Její odpověď samozřejmě byla, že může, ale ani tak nenašla nikoho, kdo by ji jako rabínku ordinoval. Až v roce 1935 ji ordinoval liberální rabín Max Dienemann, a začala pracovat jako rabínka pro různé židovské instituce (ale nikoliv jako rabínka obce). I během nacistických perzekucí neúnavně pomáhala svým souvěrcům, učila a vedla bohoslužby. V roce 1942 byla deportována do Terezína, kde nadále vykonávala rabínskou práci (samozřejmě zcela neoficiálně) a s Viktorem Franklem, o kterém už jsem také psala, pomáhali lidem, kteří pomýšleli na sebevraždu. V říjnu 1944 byla deportována do Osvětimi, kde byla zavražděna. Mimochodem, ačkoliv smichu dostala (t.j. byla ordinována) liberálním rabínem, Regina Jonas byla ortodoxní židovka. Tady je vidět, že ortopraxe (dodržování micvot podle ortodoxního chápání a pravidel) ještě neznamená automaticky strnulé myšlení.

Na Reginu Jonas se ovšem úplně zapomělo a její práce byla objevena až v roce 1991. Takže Sally Priesand, která byla první americkou reformní rabínkou a první ženou ordinovanou na rabína po Regině Jonas, si musela cestičku vyšlapávat sama. Mimohodem, Sally Priesand byla ordinována v roce 1972, třicet sedm let po Regině! V roce 1974 ordinovali první rabínku rekonstruktivní židé (kam se ovšem zapsala už druhý rok po otevření rabínského semináře a už zakladatel této denominace, Mordechaj Kaplan, s ordinací žen počítal) a v roce 1985 konzervativní. První ortodoxní rabínkou se stala v roce 2009 Sara Hurwitz, nicméně nedostala titul rabi (respektive v ženské formě raba), ale "maharat" (manhiga hilkhatit rukhanit Toranit, ženská autorita v otázkách židovského práva, dochovních věcí a Tóry). Avi Weiss, který ji ordinoval, její titul změnil na "raba" až v roce 2010. Pokud mě ovšem pamět neklame, rabi Weiss a jeho ješiva se po několika letech dohadování s RCA (Rabbinical Council of America, hlavní ortodoxní americká instituce) ocitli "mimo ortodoxii" a RCA také vydalo prohlášení, že žádná instituce v USA nesmí přijmout ženskou rabínku, chce-li býti považována i nadále za ortodoxní.  A někdo RCA poslouchá a někdo ne. V Izraeli se ovšem ledy pohnuly a minulý měsíc synagoga Ramban v Jeruzalémě zaměstanala Karmit Feintuch jako rabínku (bude mít titul rabbanit), tak uvidíme, jak to bude pokračovat dál...

1 commentaire: