Vajece (Gen. 28:10-32:3)

Kdo očekává rozbor Jákobova snu a žebříku, po němž sestupovali a stoupali andělé, toho zklamu hned na začátku a doporučím knihu rabiho Lawrence Kushnera Na tomto místě byl Bůh a Já, já jsem to nevěděl, i když je pravda, že Jákobovo "handlování" s Bohem by si jistě komentář zasloužilo.
Když Jákob dorazil do Cháran, na první pohled se zamiloval do Ráchel, o které Tóra (která si jinak takových detailů moc nevšímá) říká, že měla krásné rysy a postavu. Jákob se dohodne se svým strýcem Lábanem, že u něj bude sedm let pracovat a za odměnu si pak bude moct Ráchel vzít. Sedm let mu uteklo jako voda a chystala se svatba, jenže Lában mu do stanu šoupnul místo Ráchel její starší Leu, o které Tóra říká, že její oči byly "rakot", což může znamenat krásné, slabé a nebo citlivé (podle nejběžnějšího komentáře to znamená, že se snadno rozplakala a byla velmi citlivá). A když chce Jákob vysvětlení, Lában mu lakonicky odvětí, že není u nich zvykem vdávat mladší dceru před starší...Nemyslím si, že by Lában chtěl tímhle svým podfukem "pomstít" podvedeného Ezaua, spíš jen řešil, jak vhodně provdat Leu, ale Jákobovi se jeho podraz na staršího bratra vrátil jako bumerang. Určitě měl o čem přemýšlet. A židovští ženichové se dodnes přesvědčují, že pod závojem se skrývá ta správná nevěsta. Obřadu, kdy muž zahalí svou nastávající závojem se jmenuje bedeken a může vypadat i třeba takhle: video.
Přestože později Tóra explicitně zakazuje, aby si muž vzal dvě sestry, Jákob se po svatebním týdnu vyhrazeném Lee (dodnes se během prvního týdne manželství recitují Ševa brachot-sedm požehnání v přítomnosti minjanu) ožení s Ráchel a za ni bude muset pracovat dalších sedm let. Ale na historii tohoto manželství můžeme názorně vidět, proč Tóra takové sňatky zakazuje-Lea se cítí nemilovaná a opomíjená, i když Jákobovi rodí jednoho syna za druhým, a Ráchel žárlí na sestřinu schopnost rodit děti a užírá se vlastní neplodností. Když v zoufalství vyjede na Jákoba, aby jí dal dítě, jeho odpověď se nedá označit za citlivou a chápající ("Copak jsem Bůh, který ti odepřel plody tvého břicha?"). Nic v této paraše nenaznačuje, že by v Jákobově domácnosti byl opravdový "šalom bajit" klidný domov, hodnota tak vyzdvihovaná rabíny.
Minulý týden vyšel na thetorah.com komentář vycházející z raně středověkého midraše objeveného v káhirské genize, který opěvuje Izáka, který jako jediný z patriarchů řešil neplodnost své milované ženy modlitbou k Hospodinu, místo toho, aby plodil děti s nějakou jinou.
Jákob zajisté není dokonalý. To koneckonců není v Tóře nikdo, i Moše rabejnu má svoje slabší chvilky. Jákob obelstil svého bratra, nedokázal učinit Leu v manželství šťastnou, jeho preference Rácheliných synů Josefa a Benjamína bude příčinou Josefova prodání do otroctví, ale i přes tento favoritismus smlouva s Hospodinem už nebude pokračovat jen skrze jednoho "vyvoleného" syna, ale prostřednictvím všech dvanácti, bez ohledu na to, která z jeho žen ho porodila (i když drobná nespravedlnost tam bude, protože Josef prostřednictvím svých dvou synů získá dvojnásobný podíl na dědictví, který tradičně náležel prvorozenému synu, ale vzhledem k tomu, že po tom všem, co mu bratři provedli, zachránil svou rodinu před hladomorem, mu to asi nikdo nemá za zlé...).


P.S. Polygamie je Tórou sice povolená, ale z příběhů vyplývá, že jde spíš o nouzové řešení, které není ideální a nevede k tomu žádoucímu "šalom bajit". Ačkoliv polygamii pro aškenázské židy zrušil až rabejnu Geršom, Adam a Eva byli monogamní pár, proroci přirovnávají vztah Hospodina k lidu Izraele ke vztahu muže a ženy (monogamnímu, samozřejmě!), kniha Přísloví o monogamii nepochybuje, podle Talmudu může mít velekněz v Chrámu pouze jednu manželku, atd. Jen je potřeba číst pečlivě a s komentáři...