Přiznávám se, že tenhle týden jsem měla dost fofr, takže draša k aktuální paraše je krátká...Chtěla jsem napsat nejen něco k Jákobovu zápasu s mužem/andělem/démonem/Bohem/sebou samým (vyberte si dle svého gusta), ale i k znásilnění Diny a smrti Ráchel, ale nestihla jsem víc, než první část (a dneska večer ani během zítřka už to napravit nezvládnu). Takže se omlouvám, snad to příští týden bude lepší...
Jákob se vrací do země Kenaán a celkem oprávněně se obává reakce svého bratra. Odpustil mu? Když se Jákob a Ezau potkají, Jákob mu doslova vrátí ukradené požehnání, když dá Esauovi dary, sám sebe nazývá jeho otrokem a když Esau řekne, že má dost, Jákob opáčí, že má vše. Esau mu nejspíš již dávno odpustil, bratři se obejmou a dál si jdou po svých. Než se ale Jákob setká se svým bratrem, zápasí v noci s tajemným mužem (Tóra používá slovo iš, které znamená muž)-interpretace jsou různé-šlo o anděla, démona nebo Jákob zápasil sám se sebou...ta poslední možnost se mi zamlouvá nejvíc, protože jen někdo, kdo prošel velkou vnitřní změnou je schopen se omluvit za svoje činy tak, jak se dokázal omluvit Jákob Ezauovi. Z vnitřního zápasu mezi tím, kdo jsme a tím, jak bychom se rádi viděli nikdo nemůže vyjít bez šrámu. Ale pokud z toho zápasu vyjdeme vítězně, pak je z nás skutečně dospělý člověk, který zná své schopnosti i slabá místa a jak se dnes říká, má zdravé sebevědomí. A díky tomu se může skutečně rozvíjet a díky tomu také může budovat zdravé vztahy k ostatním lidem. Jákob po tomto zápase ví, kdo je a proto ví, že nepotřebuje ukradené požehnání...Jméno Izrael, které získá, znamená, že zápasil s Bohem a s muži a obstál (Gen. 32:28)-jeho život po tomto zápase nebude nijak jednodušší, než byl předtím, ale Jákob už bude vědět, že obstál a obstojí i v dalších zápasech.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire