Košer pro dítě

Šmuli začali jíst zeleninu a pak i maso a tak se otevřela nová otázka, jak zajistit, aby dítě jedlo v rámci možností košer. Tedy, zatím to není moc urgentní, protože jeho skleničky s jídlem připravuji doma, dávám do mrazáku a vždycky jen chůvě dodám skeničku pro daný den. Ale chystáme se cestovat a tak jsme museli pár skleniček i koupit (protože moje skleničky nejsou sterilované, jen zamražené, takže na cesování zcela nevhodné). Než abych kupovala košer skleničky o jejichž kvalitě mám jisté pochyby, raději jsem v Německu koupila pár skleniček značky Hipp Bio (v Německu jsou všechny potřeby a jídlo pro děti cca o polovinu levnější, než ve Francii. A to mají Němci vyšší platy...ještě štěstí, že bydlíme na hranicích). A to i směsi s masem, Šmuli má vlastní lžičku a jí rovnou ze skleničky, tak co. Děti totiž z principu nejsou povinny dodržovat přikázání až do jejich bar nebo bat micva (z výchovných důvodů by je ovšem dodržovat měly). Pochopitelně jsem mu nekoupila skleničku s vepřovým.
Až přestane jíst jídlo ze skleničky a začne se krmit sám z talíře, bude mu chůva připravovat jídlo stejné, jako pro její kluky. Samozřejmě, že nebude košer, budeme muset najít nějaký rozumný kompromis mezi tím, aby jedl jako ostatní děti a nejedl šunku. Chůva je naštěští velmi rozumná a vstřícná, takže se nebojím, že bychom nějaký funkční kompromis nenašli.
Tenhle problém samozřejmě neřešíme jen my. Ve Francii kromě státních a soukromých jeslí existují i takzvané rodinné jesle? Deset až dvanáct rodin se dá dohromady, platí dvě až tři chůvy, nájem nějakého bytu, kde ty jesle jsou a každá z rodin se musí podílet na provozu a dobrovolničit půl dne v týdnu v jeslích. Jedna naše kmarádka v takových jeslích měla svoje dítě a v rámci dobrovolničení dělala ředitelku. A mezi rodinami, které jesle tvořily, byla i ortodoxní židovská rodina. Zpočátku matka dodávala pro vé děti všechna denní jídla i s příslušnými přibory, ale po pár měsících to prostě vzdali a řekli naší kamarádce, že jejich dítě může jíst všechno s ostatními dětmi.
S nástupem do školy řškolka se tu počítá jako škola, je to postavené na hlavu, ale prostě je to tak, děti jsou do školy ve 3 letech) se situace mění, protože školní jídelny nabízí 4 různá menu-standardní, standardní bez vepřového, halal a vegetariánské. Takže nebude žádný problém, aby Šmuli měl vegetariánské menu a maso jedl doma. Protože do židovské školy, kde by měl košer stravu, ho na 95% nedáme. Židovské školy ve Štrasburku jsou čím dál víc charedi (třídy rozdělené podle pohlaví a podobně) a děti z rodin, které nejsou dostatečně "frum" tam nemají zrovna lehký život. Zoufale tady chybí židovská škola s dobrým žiodovským i všeobecným vzděláváním pro děti z rodin s různým přístupem k tradici. Moderní a otevřená. Škoda.