Tento týden je šabat chol ha-moed Sukot (chol ha-moed jsou dny uprostřed svátku Pesach a Sukot, které nejsou plnými svátečními dny se všemi zákazy a příkazy spojenými se svátkem, ale zároveň ani nejsou dny zcela všedními. Šabat, který připadne na chol ha-moed je speciální, protože se nečte tradiční paraša, ale čtení, které odpovídá příslušnému svátku.)
Parašu Vezot habracha budeme číst až příští týden v pátek na Simchat Tora, ale krátký komentář si dovolím už teď.
Paraša cituje požehnání, kterých se dostalo jednotlivým kmenům Izraele před Mošeho smrtí a pak také Mošeho smrt. A také říká, že už nikdy v Izraeli nepovstal prorok jako byl Moše, který by "mluvil s Hospodinem tváří v tvář". To je samozřejmě třeba chápat v přeneseném slova smyslu, jakákoliv antropomorfizace našeho Nejvyššího je přísně zakázána, ačkoliv se to antropomorfními příměry v Tóře jen hemží. Maimonides vysvětluje v Průvodci zbloudilých, že všechny tyto příměry je třeba chápat obrazně (nejen Maimonides a nejen v Průvodci zbloudilých, ale byl první, kdo mi přišel na mysl).
A přece, ačkoliv byl Moše největší z proroků, zemřel sám a nikdo neví, kde je jeho hrob. Přesto, že byl největší z proroků, dělal chyby, občas mu ujely nervy, občas pochyboval. Prostě pořád to byl jen člověk, s chybami. Tohle je přesně to, co mě na Tóře nepřestává fascinovat, ten lidský rozměr. Žádní superhrdinové, žádní zcela kladní nebo zcela záporní hrdinové. Realistický náhled na člověka a jeho sklony k pohodlnosti, kterou je třeba neustále překonávat, jeho sklony remcat, jeho potřebu hmatatelných symbolů, obtížnost, s jakou setřásá svou otrockou mentalitu...
Ačkoliv nevěřím (jak žádá ortodoxie), že Tóra, jak je dnes v našich rukou, byla předána Mošemu na Sinaji, věřím, že právě tenhle vhled do lidských slabostí je tou Boží inspirací-kdyby to bylo jen na lidech, těžko budou počátky své existence popisovat jako sérii nezdarů a vlastních selhání...
Dnse večer začíná Sukot, takže všem přeji CHAG SAMEACH! A těm, kdo mají to štěstí a mají si kde postavit suku přeji, aby jim nepršelo (my máme brunch v komunitní suce v neděli dopoledne).
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire