Dneska v noci se posunul o hodinu čas zpět, takže jsme si mohli přispat. V "běžném" sekulárním světě je to taková malá (ne)příjemnost, spousta lidí kvůli změnám času brblá, ale ve výsledku je to všem nějak jedno, čas je pevně definovaný. Jenže židovský čas se řídí pohybem slunce na obloze, přírodními rytmy a od vynálezu elektrického osvětlení na sebe "sekulární" a "židovský" čas tvrdě narážejí. Už v článku o kalendáři jsem se zmiňovala, že židovský den začíná západem slunce-to je velmi důležité hlavně pro určení začátku a konce šabatu (a svátků)-je tedy evidentní, že ze sekulárního hlediska začíná šabat pokaždé jindy a v zimě, hlavně kolem slunovratu, zatraceně brzy. I pro tři pravidelné denní modlitby jsou stanovené přesné časy a pokud modlitbu v daném časovém úseku prošvihnete, pak máte prostě smůlu. Na druhou stranu tefilin je ráno možné nasazovat nejdříve zhruba 50 minut před východem slunce, což je v zimě také problém, hlavně tedy pro Eliho, který se modlí před snídaní (já se modlím až po snídani, takže nemám problém s časem, ale zas nedodržuji to, že se má člověk modlit před snídaní...).
S víkendovou změnou času jsme tedy zase na chvíli vyřešili problém s ranní modlitbou, ale od této chvíle začne každopáteční souboj s časem-teď v pátek bude šabat začínat v 17:48 a kolem slunovratu budeme na nějakých 16:23 (a to je ještě pořád velká pohoda proti Praze nebo Bratislavě!). To znamená, že přípravy na šabat je potřeba udělat ve čtvrtek večer a kolem slunovratu to vloni vypadalo tak, že jsem z práce odešla v 15:50 a přisprintovala domů tak akorát, abych zapálila svíčky (že jsem dělala některé další přípravy na šabat, které mají být hotové předem, až po zapálení svíček je asi evidentní, štve mě to, ale žádné jiné řešení jsem nenašla). Letos záleží, jak to dopadne s mojí prací, ale pokud se mi nepodaří vyjednat dřívější odchody z práce, pak prostě až do jara nebudu zapalovat svíčky...v tomhle směru je mnohem snazší žít v Izraeli-sice nemáte volnou neděli, ale zase se nemusíte stresovat, jestli stihnete přijít v pátek včas z práce ještě před začátkem šabatu. Nebo jestli dostanete volno na svátky.
Na druhou stranu v zimě nemusím vařit tři jídla na šabat jako vařím v létě, protože večeři jíme až po skončení šabatu. V talmudických dobách totiž během týdne lidé jedli jen dvakrát denně a aby byl šabat speciální, rabíni určili, že o šabatu se bude jíst o jedno jídlo víc-máme tedy šabatovou večeři, oběd a pak seuda šlišit, která je vlastně večeří před koncem šabatu. V zimě to mnozí řeší tak, že po hlavním chodu oběda odříkají modlitbu po jídle, dají si malou pauzu a pak si dají dezert, který zároveň plní funkci seuda šlišit, ale tak daleko jsme to zatím nedotáhli. (Na druhou stranu, my tři jídla o šabatu máme i tak, protože snídáme-správně by se člověk měl nejprve věnovat modlitbě a pak teprve vlastním potřebám, nicméně jsou i autority, které říkají, že pokud by se člověk hlady nemohl soustředit na modlitbu, může se najíst...). V létě není se seuda šlišit žádný problém, až na ten drobný detail, že někdo to třetí jídlo musí před začátkem šabatu uvařit spolu s páteční večeří a sobotním obědem...
V liberálním židovství je vztah ke správnému židovskému času dost rozporuplný-na jednu stranu hlavně začátek šabatu není příliš dodržován (s odvoláním na problémy, které to ve většinově nežidovském prostředí přináší), na druhou stranu čas havdaly (konce šabatu) respektován je (nikdo si neřekne, že když tedy začal šabat o dvě hodiny později, než by začít měl, tak že ho taky o dvě hodiny později ukončí). Můj osobní názor je takový, že by člověk měl začátek šabatu respektovat jak nejlépe to je možné, byť to třeba nebude perfektní. Ale já zatím měla štěstí na zaměstnání, uvidíme, jak to bude vypadat v budoucnu...
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire