Chanuka vs. Vánoce

Dnes večer budeme zapalovat první svíčku na chanukíji, tak si dovolím takové malé porovnání Chanuky a Vánoc,

Délka: Chanuka se slaví 8 dní, Vánoce od večera 24.12. do 26.12. Vánoce tak stačí na návštěvu příbuzných, během Chanuky zvládneme i návštěvy přátel a oslavu v synagoze. Někomu to vyhovuje, někdo vyhlíží poslední svíčku.

Jídlo: V Čechách na Vánoce frčí kapr/řízek/klobásy a bramborový salát, ve Francii foie gras a bûche de Noël, což je velmi sofistikovaná roláda, mražená nebo pečená, kterou seženete jen v tomto ročním období. Jeden náš ortodoxní-sefardský kamarád rád vzpomíná, jak jeho maminka každý rok jednu koupila a pak jsi snědli buď před a nebo po Vánocích. Židovskými chanukovými stálicemi jsou latkes a koblihy.  Dietologové všude varují, jak náročné jsou vánoční svátky pro naše zažívání a štíhlou linii. Zajímalo by mě, zda experti už někdy zkusili jíst bramboráky a koblihy 8 dní v kuse...
Proto na dnešní večer udělám karbanátky z mletého masa a kapusty, nejsou to sice latkes, ale smažené je to taky a o jeden večer s bramboráky méně (navíc pro nás je cokoliv s masem automaticky slavnostní jídlo). Na druhý den máme pozvané kamarády, takže budu vyrábět latkes, klasické české bramboráky a vegetariánské zelníky pro 8 lidí, bez robota, který by mi brambory nastrouhal...už chápete, proč budou první večer k jídlu karbanátky? A pak ještě někdy v průběhu svátků udělám třeba falafel, abychom měli nějakou změnu. Koblihy nedělám, nějak mě to neláká, na oslavě v synagoze jich bude k ochutnání až až.
K Vánocům patří pečení cukroví, tady v Alsasku se mu říká bredele a v mnoha židovských rodinách nějaké bredele najdete, já jsem upekla pár perníčků  a teď čekám, jestli do konce Chanuky změknou? Rozdíl je v tom,  že pokud Vánoce slavící hospodyně neupeče (neobjedná) cukroví, všichni se na ni budou divně koukat, protože cukroví prostě k Vánocům patří. K Chanuce ne, takže i kdyby perníčky nezměkly, vůbec nic se neděje, na stole nijak zvlášť chybět nebudou.

Dárky: Dávat si dárky během Chanuky je poměrně nedávno přejatý zvyk, aby židovským dětem nebylo líto, že nic nedostaly. Trochu dříve vznikl zvyk prarodičů dávat vnoučatům peníze, chanuka gelt, 5. den svátku (protože 5: den nikdy nepřipadne na šabat a nehrozí tak znesvěcení šabatu). Děti pak mohou hrát drejdl o peníze. S Elim jsme toho názoru, že dát si nějaký malý dárek jednou během Chanuky (my si dáváme dárek-obvykle knihu-první den svátku) úplně stačí a chtěli bychom to tak zachovat i v budoucnu, až budeme mít děti, ale blogerka Lo ba-šamajim mě trochu znejistila, zda je to reálné...Jenže tím by Chanuka ztratila jedno ze svých hlavních kouzel, tedy to, že se úspěšně vyhneme předvánočnímu/předsvátečnímu shonu.

Stromek a výzdoba: Juchů, žádný stromek, žádná výzdoba! Stačí pár svíček a něco, na co se dají připevnit. V případě nouze se dá improvizovaná chanukíja udělat téměř z čehokoliv, prostě potřebujeme, aby osm svíček bylo v řadě a ve stejné výšce a devátá (šamaš, kterým budeme ostatní zapalovat) byl odlišný-v jiné výšce nebo mimo řadu. Rambam je toho názoru, že každý člen rodiny by měl zapalovat svoji chanukíju, tosafisté se domnívají, že jedna chanukíja na rodinu úplně stačí. Je zajímavé, že sefardim, kteří se normálně řídí podle Rambama a nikoliv podle tosafistů v případě chanukíji udělali výjimku a naopak aškenazim výjimečně preferují Rambama. Takže v aškenázských domácnostech máme běžně chanukíju pro každého a u sefardů zapaluje hlava rodiny jednu chanukíju pro celou rodinu. Mimochodem použití svíček je dán vývojem, v ideálním případě bychom měli používat olivový olej, který byl taktéž používán v chrámové menoře. S Elim používáme olej i z toho praktického důvodu, že pak nemusím ze svícnu odstraňovat nakapaný vosk. 
Kdo by snad někdy zatoužil po "chanukovém křoví" (tedy židovské alternativě vánočního stromku) a rozumí anglicky, ten si může poslechnout výborný stand-up Elona Golda na téma "Proč je dobře, že židé nemají vánoční stromečky"

Hudba: Nic proti koledám a vánočním písním, některé jsou i docela hezké (a spoustu vánočních písní navíc napsali židé), ale když se na vás valí ve všech obchodech, z rádia, z reklam v televizi i na internetu, tak to člověku začne rychle lézt na nervy. My máme jen pár písní, které zpíváme, z nichž nejprofláklejší je Maoz Tzur (Skála věků), zpívaný na německou lidovou melodii, která byla taktéž užívána luterány. V posledních letech se začaly objevovat i chanukové písně jako alternativa vánočních písní, ale výsledek je zatím takový, no, rozpačitý...asi nejlepší jsou v tuhle chvíli Maccabeats.

Takže všem, kdo začnou slavit už dnes večer, přeju Chanuka sameach! A těm, kdo čekají až do 24. prosince, veselé Vánoce!



P.S. netušíte někdo, zda existuje nějaká souvislost mezi tím, že Chanuka začíná 25.kislevu (a jak víme, den v židovství začíná večerem) a tím, že Vánoce připadají na 25.prosince, ale slavit se začíná už večer 24.prosince?