O šábesové plotně

Slíbila jsem článek s tipy na používání "šábesové plotny", tedy elektrického ohřívače, který umožňuje si dopřát teplý sobotní oběd nebo udržet vaši večeři teplou, než dorazíte ze synagogy.
Možností, jak udržet jídlo teplé je samozřejmě víc. Dřív se nosily hrnce k pekaři (a ženy v pátek večer nechodily do synagogy), s rozšířením plynových sporáků ženy začaly používat tzv. blech (tenkou kovovou plotnu, kterou přikryly hořáky stažené na minimum, nikomu jejich použití nedoporučuji, lidí, kteří kvůli tomu vyhořeli, nebo dokonce uhořeli, je mnoho a stále se takové případy objevují!) nebo pomalý hrnec nebo třeba troubu. Ale elektrický ohřívač, alias plata, je vynikající vynález, který se dá, krom jiného, připojit na časový spínač. Co je na používání ohřívače skvělé je, že na něj odložíte hrnec a dál se nestaráte. Prostě pohoda.
Chtěla bych hned na začátek podotknout, že já se držím těch nejmírnějších pravidel pro ohřev pokrmů o šabatu. V ortodoxii se vedou diskuze, zda je možné plata připojit na časový spínač nebo ne, zda je možné ohřívat kapaliny nebo ne a za jakých okolností a zda musí být kastrol celou dobu položený na ohřívací plotně nebo ne. Ten, kdo se drží přísných pravidel se musí spokojit s tím, že bude o šabatu konzumovat pouze šoulet, dafinu a několik málo dalších pokrmů, které bez větší úhony přežijí 8-12 hodin kontinuálního ohřevu.
Co se ohřevu kapalin týče, držím se názoru, že je možné kapaliny (třeba polévku) ohřívat, a to i takové, které jsou studené (t.j. vyndané z ledničky), za předpokladu, že nedojde k varu. To by se na elektrickém ohřívači stát nemělo, protože má nastavený termostat tak, aby ohříval na teplotu nižší než je 100 °C.

Takže, já připojuji ohřívací plotnu na elektrický spínač, který ji sepne podle toho, kdy potřebuju mít jídlo ohřáté. To samozřejmě vyžaduje jisté plánování, ale dá se to odhadnout (je třeba odhadnout nejen začátek, ale i dobu trvání oběda/večeře, zvlášť když servírujete předkrm a nebo ohříváte i dezert, třeba horký jablečný kompot, mňam) a pak přidáte půlhodinku jako rezervu. Obvykle spínač naprogramuji tak, aby zapnul plotnu cca hodinu předem, pokud ohřívám menší objemy, nebo jídla, která se ohřívají snadno, pokud ohřívám polévku nebo nějaké větší množství jídla, počítám alespoň hodinu a půl, spíš dvě (nesnáším vlažnou polévku!). Elektrický spínač lze sehnat v jakémkoliv elektru nebo třeba v Ikea a stojí pár korun. Všechno samozřejmě ohřívám přiklopené pokličkou nebo, nemám-li poklici, přikryté alobalem (to ovšem není moc ekologické). Na ohřívací plotnu nedávám nic v keramických nebo skleněných nádobách, asi by to přežily, ale nemám chuť si kazit šábes, kdyby náhodou nevydržely...Co se hrnců a pánví týče-čím větší dno, tím větší plocha kontaktu s plotnou a tím lepší ohřev.
Hrnce, které jsou určené na večeři dávám na ohřívač před odchodem do synagogy, ty určené na oběd vyndám dopoledne (před odchodem do synagogy nebo nejpozději kolem 10.hodiny). Nedoporučuji ohřívat ten samý pokrm dvakrát, přeci jen, hrnec stráví nějakou dobu při pokojové teplotě a nemáme přesné údaje o teplotě pokrmu v průběhu ohřevu, takže pokud jsou nějaké zbytky, tak je sice dojíme (přece bych to nevyhodila!), ale až druhý den, kdy je na sporáku ohřeju poněkud důkladněji.

Z podstaty věci je zřejmé, že není možné v sobotu v poledne servírovat steaky, volská oka nebo nějaké jiné minutky. Je potřeba servírovat jídla, která už byla důkladně uvařená a zhruba hodinový až dvouhodinový ohřev jim neublíží.

Předkrmy-obvykle servíruji studené předkrmy, takže není co ohřívat. Ale už jsem zkoušela jako předkrm sušené švestky, které se vyválí v tymiánu, zavinou do košer slaniny, propíchnou párátkem a osmahnou na pánvi a ty lze pak zabalit do alobalu a na plotně přihřát.

Polévky-jak je zmíněno výš, u polévek je potřeba počítat s delším časem na prohřátí celého objemu. Macesové knedlíčky kupodivu ohřevem nijak netrpí.

Přílohy-ohřívat brambory, rýži nebo těstoviny zvlášť není úplně snadné, protože se vám obvykle přichytí. Rýži je dobré nerozvařit, na plotně pak dojde, brambory buď omastit a ohřívat v jedné vrstvě a nebo rovnou hodit do hrnce/pánve s hlavním jídlem a ohřívat společně (jen trochu nasáknou omáčkou/omastkem). Nebo místo brambor použít jako přílohu bramborový kugl, ten snáší ohřev dobře. Těstovinám je lepší se vyhnout, pokud je k nějakému jídlu fakt potřebujete (jako je třeba Kohout na víně podle slečny Kosher style), vyberte si nějaké pevnější-buď špecle nebo nějaké robustnější těstoviny ze semoliny (třeba něco takového), uvařte je na skus a po slití je promíchejte s trochou oleje, ohřívejte v jedné vrstvě, třeba na plechu přikrytém alobalem. Přichytí se, ale zůstanou jedlé, zvlášť pokud je nebudete ohřívat příliš dlouho. Se špagetami bych to nezkoušela. Knedlíky lze bez problémů napařovat s použitím napařovacího sítka (i když voda v hrnci nebude vřít, určité množství páry vznikne a ta knedlíky ohřeje). Zelí se ohřívá bez problémů, špenát nedělám, ale mělo by to být stejné. I smaženou cibulku lze ohřát, pokud ji necháme v oleji (při dlouhém ohřevu má ale tendenci dál hnědnout).

Hlavní jídla-je dobré, pokud mají alespoň trochu omáčky nebo omastku, díky kterým se dobře prohřejí a nepřilepí se na dno hrnce. Veškeré guláše, hovězí po burgundsku, výše zmíněný kohout (kuře) na víně, čočkový dhál s masem i bez masa (já do něj často používám maso z vývaru), ale i pečené kuře nebo kachna s trochou omastku, parmentier z drůbežího nebo hovězího masa (bez parmazánu, pochopitelně), lasagne (dělám tyhle vegetariánské a neobtěžuju se je rolovat), jehněčí na víně s česnekem...ale taky třeba pilaf s masem (třeba ten, co je v kuchařce Jeruzalém) nebo můj domácí recept na bulgur s merguezami (merguez jsou klobásky z hovězího masa, eventuálně s přídavkem skopového, původem ze severní Afriky. O jejich dostupnosti v ČR mi není nic známo, ale tipla bych si, že v halal verzi by je mohli mít v nějakém arabském obchodě (pro ty, kdo jedí v košer stylu). Ale merguez lze v receptu nahradit i třeba vařeným obraným kuřecím masem nebo třeba mletým hovězím, jen je třeba si pak víc vyhrát s kořením.
V hlubokém talíři nechám nabobtnat bulgur (ve vodě), v pánvi osmažím cibulku do zlatovat, klidně může být na půlkolečka a můžeme ji nechat i trochu zkaramelizovat. Merguez nakrájím na kolečka o tloušťce maximálně 1cm, přihodím do pánve a nechám pořádně opéct. Pak tam šoupnu lžičku harissy (chilli pasty s římským kmínem a česnekem), promíchám, přidám nabobtnalý bulgur, olivy (nejlepší jsou takové ty černé, trochu sušené, ale funguje to i s jinými) a sušená rajčata nakrájená na kousky), promíchám a stáhnu z plotny a přiklopím pokličkou. Často tohle jíme v sobotu v poledne, když jsem neměla v pátek moc času na vaření. Ohřívá se to překvapivě dobře.

Dezerty-v zimě přijde vhod horký kompot, ale jde ohřát i nudlový kugl. Nikdy jsem nezkoušela ohřívat dezerty, které obsahují mléko (třeba rýžový pudink, nebo nějaké sladké kaše), takže netuším, co to může udělat, ale tipla bych si, že to bude mít tendenci se přichytávat na dno, možná by se to dalo ohřívat  na "vodní lázni"?

Tak nevím, jestli jsem něco zapomněla, pokud máte nějaké konkrétní dotazy, sem s nimi!

P.S. to používání vařeného kuřecího masa vyplývá z toho, že kupuji celé chlazené kuře, které pak doma naporcuji a mám skelet na polévku. A často, místo toho abych obrané maso nechala v polévce, ho použiju, i s trochou vývaru do nějakého dalšího jídla. K šetrnosti jsem byla doma vedená a i kdyby ne, při ceně košer bio kuřat je třeba využít všechno :-)