Avi: Parašat Cav (Vajikra 6:1 – 8:36)

Dnes budeme v paraše Cav mluvit o něčem, na co jsme už jednou narazili. Tentokrát se tu opět, kromě popisu různých druhů zvířecích obětí, nachází verš, zakazující požívání krve: „Také nebudete jíst žádnou krev, ať se usadíte kdekoli, ani krev ptactva ani dobytčat.“ (Vajikra 7,26) Trestem za nedodržení tohoto příkazu je „karet“- „odtětí“, což není žádná poprava, ale duchovní trest vyobcování z lidu, jak správně uvádí ekumenický překlad (Vajikra 7,27).

Když jsem tu v jedné draše na tohle téma domluvil, zaslechl jsem pak trudnomyslné poznámky ohledně krvavého bifteku, se kterým se dotyčný jen těžce loučil. A já jsem si zase vybavil, jak jeden mizerný fotbalový trenér nutí jíst své svěřence tatarský biftek, protože očekává, že pak silou zvířecí přece jenom konečně vyhrajou. A s krví by byl výsledek určitě tutovější. Správný biftek, když do něj vrazíte vidličku, tak má ještě zaskučet bolestí, že? To je ta asociace, která se i dnes spojuje s masem a krví. Je to určitý symbol. Ten zákaz se objevuje v Tóře hned několikrát v knize Vajikra (17,9-14 a 19,26) a v knize Devarim (12,16 a 23; 15,23). Má tedy nejspíš velký význam.

V čem ten význam hledat ukazuje už vyprávění o Noachovi, kde se na jednom místě píše o Noachově smlouvě a ta formulace zní: „Ale nebudete jíst maso s duší jeho, to jest s krví jeho.“ (Berešit 9,4). Podle toho vyjádření je tedy krev duší, čili životem. Nad takovou definicí se kdejaký moderní člověk ušklíbne a pomyslí si něco o primitivní, starobylé koncepci života. Ta představa jistě vznikla pozorováním- jak někdo přichází o krev, až nakonec umírá. Dneska máme poznatky v medicíně mnohem rozsáhlejší, ale stejně to tajemství života není až tak docela objasněno. Víme více o mozku, genech, bílkovinách. Člověk neumírá jen proto, že vykrvácí. Krev ale na rozdíl od jiných druhů kapalin v organismu dosahuje do všech částí živé bytosti, tedy i zvířete. A snad právě proto je tím nejvhodnějším symbolem nezachytitelné duše.

Rambam si ten zákaz vysvětloval jako způsob, jak se postavit pohanským praktikám. Ty spočívaly v tom, že maso zabitého zvířete se jedlo kolem nádob s jeho krví. To pak mělo umožnit „spřátelení se“ s duchy, kteří se podle té primitivní představy shromažďují, aby se tou krví nasytili. Proto prý mají Židé krev vylít. Takové vysvětlení by ale bylo jen dočasné, vzhledem k tomu, že už se dneska takové krvavé seance nekonají. A příkaz o krvi je trvalý.

Ramban to vidí jinak: jde o to, že je možné jíst maso, ale není možné s ním jíst společně i život! Podle biblické vize po potopě můžeme jíst maso, ale „vlastník duše nemůže pohlcovat jiné duše, protože všechny duše patří Pánu.“ To je pěkná definice, i když krapánek nejasná. Ale právě ona umožňuje pochopit, co to znamená, že není správné jíst život. Realizací té myšlenky je právě tahle micva : rozlišovat jedení masa od jedení života, čili požívání krve, protože právě krev nejlépe reprezentuje tu obtížně zachytitelnou duši. Jinak by takový teoretický příkaz nejíst duši vyzněl až směšně. Ale nejedení krve je přesně ten návrh, který dává smysl, protože se týká něčeho konkrétního, tělesného. A jak píše Lévinas, „existuje významná souvislost mezi duchovností myšlenek a tělesností zvyků.“

Vždycky je dobré znát přikázání přesně. Nejenom proto, abychom je správně mohli dodržovat, ale někdy taky proto, abychom si nedělali zbytečné starosti navíc. Například transfúze krve nemá s tímto přikázáním vůbec nic společného. Židé nemají požívat krev. A tím se myslí, že ji nemají jíst, ani žádné potraviny, kde je obsažena. Košer zásady se týkají výlučně jedení. Stejné je to u vepřového masa. To není žádné super nečisté zvíře numero uno. Je naprosto srovnatelné s ostatními zvířaty, která taky nejsou košer, jako například velbloud nebo kůň. A taky se jen nesmí jíst, zatímco boty nebo rukavice z vepřovice můžeme klidně nosit. Stejně tak tkáň z vepře, která se používá při operacích srdce je naprosto v pořádku. A navíc zachraňuje život, takže je to v pořádku i podle známé zásady pikuach nefeš. Takže si myslím, že v tomhle porovnání by klidně i ten krvavý bifteček snesl pár vteřin na grilu navíc, co říkáte?