Kdy je příliš brzy začít přípravami na Pesach?

Jako každý rok se vracím k tématu Pesachu a přípravám na něj. Navíc jsme v minulých týdnech četli parašijot, které  o východu z Egypta vyprávějí a tak se otázka sama nabízela. Na druhou stranu nechci být šílenec, co začíná revidovat zásoby chamecu hned po Simchat Tora.
S Elim jsme se dohodli, že abychom měli dost inspirace, pořídíme si každý rok novou hagadu, která bude mít zajímavé komentáře, kterou pak při sederu doma použijeme spolu s našimi stálicemi. Je to výborný nápad jak udělat východ z Egypta každý rok trochu jiný a neomílat pořád totéž. Jen tedy za pár let budeme potřebovat samostatnou skřínku na hagady...Eliho letošní "úlovek" je A Different Night, the Family Participation Haggadah, hagadu vyloženě pro malé děti budeme hledat nejdřív za rok, Šmulimu bude rok a myslím, že letos během sederu bude už dávno spinkat.
Krátce po tom, co se Šmuli naučil žvýkat chleba, nám s Elim došlo, že letošní hledání chamecu nebude žádná formalita. Přesto, že jí jen u stolu v židličce a nikdy ho nenechávám se promenádovat po bytě s jídlem, nacházíme drobky chleba na velmi nepravděpodobných místech. Vlastně celý pesachový úklid bude velká bojovka, protože letos Pesach začáná uprostřed týdne a já už nejsem doma. Plán je takový, že hlavní část úklidu provedeme v neděli a pak už nebudeme doma jíst chamec, ale kuchyň definitivně přehodím do pesachového módu až ve středu, kdy si vezmu dovolenou, ale Šmuli půjde k chůvě, abych mohla v klidu pracovat.

Ale v tuhle chvíli je pro mě zdaleka nejdůležitější příprava duchovní. Moje soukromé vyjití z Egypta bylo, když jsem pochopila, že nejsem povinná se neustále dívat, co tomu co dělám nebo nedělám řeknou ostatní. Že nemusím být perfektní, aby mě ostatní měli rádi. Že nejsem odpovědná za to, co si ostatní myslí, nebo dělají, jen za to, co si myslím a dělám já, A z toho se zodpovídám sama sobě a Nejvyššímu. Je to možná banální, ale pro mě to byly roky pochybností a držkopádů, než jsem se dostala tam, kde jsem teď a není zdaleka dobojováno. A teď se na mě zase vyvalil nedořešený problém z minulosti a tak, když se nebudu bát a uhýbat před jeho řešením, mám zase šanci vyjít z Egypta, jako by to bylo poprvé. V tomhle světle není nikdy příliš pozdě se začít připravovat na Pesach a snažit se hledat cestu ven z našich malých Egyptů.