O antisemitismu

Nelze mluvit o židovství, aniž by člověk vcelku záhy nenarazil na problém antisemitismu. A podle Talmudu je bejt din povinnen se konvertity zeptat, zda ví, že antisemitismus existuje a co může přinést (taky se mě zeptali).
Antisemitismus je definován jako nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jakožto představitelům židovského náboženství nebo rasy (hahaha) a nebo občanů státu Izrael. pokud nemáte rádi nějakého konkrétního žida, protože je to bídák, nebo kritizujete politiky státu Izrael, nejste antisemita. Pokud nemáte rádi židy jako celek a myslíte si, že stát Izrael by neměl existovat, pak se obávám, že do škatulky spadáte.
Antisemitismus má několik forem-ta nejstarší je antijudaismus-nepřátelství vůči židům založené na jejich odlišném náboženství a předsudcích o něm. Když se žid dal pokřtít/odříkal šahádu, byl z toho venku. Až do začátku 19. století to byl převládající směr antisemitismu a vedl k řadě tragédií. Existují náznaky, že antisemitismus se vyskytoval už ze strany starověkých Řeků a Egypťanů, ale neexistují pro to dostatečné podklady.
Obvinění z bohovraždy a antisemitismus jako takový se v křesťanství objevil vcelku brzy a lze ho přičíst na vrub snaze křesťanů vymezit se proti judaismu, ze kterého vzešli, ukázat, že oni jsou těmi nositeli "Nové smlouvy". Kolektivní obvinění židů z vraždy Ježíše sice nepratřilo nikdy do katolického dogmatu a znovu to bylo potvrzeno na 2. vatikánském koncilu, ale to v praxi málokoho pálilo (nemálo papežů i dalších církevních hodnostářů se snažilo židy chránit, ale obvykle bez většího úspěchu). A z obvinění z bohovraždy časem vypučelo i několik nechutných výhonků-démonizování (obvinění ze spolčení s ďáblem), obvinění z rituální vraždy (poslední případ u nás byla hilsneriáda, v roce 1899!!! židé vůbec nekonzumují krev, tak proč by ji, navíc lidskou!!, měli míchat do macesů?!), znesvěcování hostií a křížové výpravy (hlavně první tři). Ty sice byly primárně zaměřené proti muslimům ovládajícím Svatou zemi, ale proč cestou nepovraždit židy, kteří žijí v Evropě a jsou taky nevěřící? Důsledkem hysterie během morových epidemií bylo obvinění židů z trávení studní, tady ve Štrasburku upálili něco kolem 1000 lidí ještě dřív, než mor do města dorazil, a zakázali židům ve Štrasburku bydlet. Zákaz vydržel až do francouzské revoluce. Samozřejmě, že se mor Štrasburku nevyhnul.
Křesťanská majorita také využívala jinakosti židů k jejich hospodářské diskriminaci, čímž se zbavovala nežádoucí konkurence. Židům nakonec zbýval pouze drobný obchod, výběr daní a půjčování peněz. Že nám to na popularitě nepřidalo, to je asi nabíledni. Půjčování peněz byl hodně nejistý podnik, zvlášť předlužení panovníci mívali sklony dluhy buď jednoduše zrušit, v horším případě věřitele nechat zatknout, nebo nechat vypuknout pogrom (mimochodem, to se týká i Karla IV.