Židovským Německem hýbe skandál poté, co si kantorka synagogy na Oranienburgerstrasse pustila pusu na špacír v deníku Welt ohledně konverzí a množství konvertitů. Kdo umí německy, může si přečíst přímo článek v němčině, anglický výtah s komentářem je zde.
Dovolím si k tomu menší komentář. Hned na úvod bych chtěla říct, že nesouhlasím se závěry, které autorka dělá a už vůbec nesouhlasím s tím, že podobné diskuze vede na stránkách celostátního deníku. Nicméně si myslím, že otázku ohledně toho, kolik konvertitů je schopná komunita vstřebat a integrovat, je důležitá. Ale nejen pro komunitu, ale i pro konvertitu samotného.
Židovství není jen náboženství, je to i příslušnost k lidu (včetně toho, že část toho lidu nebudete mít rádi a jejich zvyky a názory vás budou iritovat), jsou to tradice děděné po staletí. Židovství se nedá naučit jen z knih, byť jich je dnes na trhu přehršel. Důležitá část žitého židovství se učí v rodině nebo od lidí, kteří vám tuhle židovskou rodinu nějak suplují. Dobře to ukazuje historka, kterou ve svém posledním podcastu citoval rav Abensour. Za rabi Auerbachem v Jeruzalémě kdosi přišel a chtěl vědet, jak je možné, že vajíčkový salát, který se připravuje tradičně v židovských rodinách na šabat vůbec můžeme připravovat? Vždyť podle toho, co se píše v knihách to zahrnuje práce o šabatu zakázané, zejména borer (třídení). A rabi Auerbach v klidu odpověděl, že ten salát je naprosto v pořádku, protože ho takhle připravovala jeho babička. A tady se dostáváme k té integrační kapacitě komunity. Jako konvertita potřebujete komunitu, která má kapacitu vás přijmout a učit vás to, co se nemůžete naučit z knih. Která vám předá znalosti svých babiček a jemně vás opraví, když uděláte nějaký přešlap (a ne nutně jen halachický, kdo těsně po konverzi "nešlápl nějakému rodilému židovi na kuří oko" ať hodí kamenem...taky se mi to povedlo). Jako komunita potřebujete, aby kandidátů na konverzi a čerstvých konvertitů (protože konverzí učení nekončí a podle rabína Dalsace plná integrace člověka, který neměl žádné předchozí spojení s judaismem, trvá 10-20 let) nebylo víc, než jste schopní učit a integrovat.
Integrační kapacita komunity není žádné přesné číslo, které by se dalo jednoduše spočítat. Nejde říct, že komunita, která má 50 rodin má integrační kapacitu 1 konvertita ročně. Může to být víc, může to být méně, záleží i na angažovanosti daných rodin, na fungování komunity...Což znamená, že i daná komunita může mít různou integrační kapacitu v čase, podle toho, jaká je aktuální dynamika. Jiná situace je v komunitě, která má nepřerušenou kontinuitu, jiná v komunitách, kde byla kontinuita tvrdě přerušena válkou a pak komunismem. Integrační kapacita komunity je něco, nad čím by správní rada a rabín měli pravidelně přemýšlet a koneckonců nejen v souvislosti s konverzemi. Protože vysoká integrační kapacita komunity znamená i to, že to v komunitě žije.
Když se vrátím k článku-je problém, když se konverité pustí do rabínkých studií? Ne nutně. Jen je důležité, aby měli na paměti limity vlastních zkušeností a toho, co se lze naučit z knih. Na druhou stranu, rabinát není "one-man show" a vedle něj je tu i správní rada, o kterou se rabín může opřít, když na nějaký svůj limit narazí.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire