Má vznik státu Izrael nějaký náboženský význam? (o sionismu)

V neděli jsme se vrátili s Elim z naší první návštěvy Izraele.  Moc jsme si to užili a už se těšíme, až tam zase pojedeme.
V téhle souvislosti mě napadlo napsat něco o sionismu a významu vzniku státu Izrael. Nebudu diskutovat historii, tu si lze přečíst jinde, jen spíš ujasnit některé výrazy a názorové pozice.
Sionismus vznikl jako odpověď na problémy židů v Evropě v druhé polovině 19. století. V západní Evropě byla v plném proudu asimilace židů, kteří získali občanská práva, ale pod povrchem bublala stará nenávist k židům. Až do emancipace byl antisemitismus hlavně náboženský-židé byli jiného náboženství a to byl problém. S vznikem národních států a národních sebeuvědomění vznikl antisemitismus národnostní-židé byli cizí element jako národ/rasa a antisemité zpochybňovali židovskou loajalitu ke státu, ve kterém žijí (reformní judaismus se na tyto otázky nežidovského okolí snažil v maximální míře odpovídat, ale jak následně ukázala šoa, nepomohlo to). Nejznámějšími výbuchy antisemitismu byla ve Francii Dreyfussova aféra a u nás Hilsneriáda. Ve východní Evropě a v Rusku navíc na konci 19. století pravidelně propukaly pogromy.
Proto vznikla myšlenka, že židé (v tomhle případě spíš Židé) by, stejně jako ostatní národy, měli mít svůj stát, kde budou žít v bezpečí. A protože už jsme jeden stát kdysi měli, bylo zcela logické, že by nový židovský stát měl vzniknout na území toho starověkého. Dál už je to historie. Stát Izrael vznikl, pořád se drží, daří se mu a dá-li Bůh, bude tomu tak i nadále.

Je dobré si ale ujasnit pár pojmů. Sionismus může být sekulární-tedy že stát Izrael je domovinou všech židů z celého světa, bezpečné místo, kam vždy mohou odejít, budou-li pronásledováni. Ale může být i náboženský, kdy vzniku státu Izrael přisoudíme i náboženský význam. Náboženští sionisté vidí ve vzniku státu Izrael první krok k příchodu Mesiáše a konečnému vykoupení. Náboženští sionisté samozřejmě nejsou jednolitou názorovou skupinou. Jsou tací, kteří trvají na tom, že je pro příchod Mesiáše nutné obnovit stát Izrael (medinat Jisrael) v hranicích původního státu, jako ho popisuje Bible (Erec Jisrael). Malý háček je v tom, že přesné hranice Erec Jisrael popisuje Bible na různých místech různě...z řad těchto náboženských sionistů se rekrutují nejzaťatější osadníci v Judeji a Samaří (Západním břehu Jordánu). Použití termínu "Judea a Samaří" místo "Západní břeh Jordánu" vás automaticky označí za přívržence "jednostátního řešení" palestinského problému (tedy že Palestinci budou národnostní menšinou v Izraeli a Izrael se nevzdá žádných území v jejich prospěch. Má to drobný háček-demografii. Vzhledem k počtu dětí v průměrné palestinské rodině by při tomhle řešení stát Izrael brzy nebyl buď židovský a nebo demokratický.). Mimochodem existuje i spousta evangelikálních křesťanů (hlavně v USA), kteří jsou přesvědčeni o tom, že vykoupení přijde, když budou všichni židé žít v Izraeli a stát Izrael mohutně podporují, včetně sporných osad a jednostátního řešení.
Další část náboženských sionistů sice také vidí náboženský význam ve znovuosídlení Erec Jisrael, ale podporují řešení "zemi za mír", tedy že pokud palestinský stát vznikne tam, kde mají svoje osady, tak oni buď přesídlí do Izraele a nebo zůstanou jako židovská minorita v Palestině. Když může mít stát Izrael palestinsko-arabskou menšinu, proč by palestinský stát nemohl mít menšinu židovskou, no ne?! Vznik státu Palestina, tedy takzvané "dvoustátní řešení" je asi jediný způsob, jak zachovat Izrael jako židovský a demokratický stát, problém je v tom, že pokud by Palestinský stát vznikl v navrhovaných hranicích, bude pro Izrael poměrně těžké se bránit v případě napadení. Takže takový stát může vzniknout jedině tehdy, když bude dodržovat svoje závazky a žít s Izraelem v míru. Po neslavném vývoji v Gaze, odkud se Izrael jednostranně stáhnul v roce 2005, to nevypadá, že by k tomu mohlo v dohledné době dojít. Že se Izrael dobrovolně nevzdá území na úkor své bezpečnosti, to je snad každému jasné (tím by popřel základní myšlenku sionismu, že Izrael je místo, kde mohou Židé žít v bezpečí).

Mě ale napadá (a určitě to napadlo i někoho jiného, jen jsem teď ukrutně líná hledat reference), že vzhledem k vnitrožidovským sporům (sekulární versus nábožensky založení židé, reformní versus ortodoxní, zapálení sionisté věřící v Erec Jisrael versus ti, kdo preferují menší a bezpečný medinat Jisrael) je vznik státu Izrael vlastně takový test (a v tomto smyslu můžeme vzniku státu Izrael připisovat náboženský význam), jestli spolu dokážeme vyjít a jestli jsme se poučili z minulých chyb. Talmud říká, že ke zničení jeruzalémského Chrámu došlo kvůli bezdůvodné nenávisti mezi židy (sinat chinam). To není žádná rabínská pohádka, obránci Jeruzaléma se mezi sebou vraždili a nedokázali se shodnout skoro na ničem. Je vlastně div, že se Jeruzalém dokázal bránit Římanům tak dlouho...kdo četl třeba Josefa Flavia od Liona Feuchtwangera, ví, o čem mluvím. Vznikem státu Izrael jsme po dvou tisících letech dostali druhou šanci, tak snad ji dokážeme neprošvihnout.

Edit: zapomněla jsem dodat, že přesvědčení o náboženském významu vzniku státu Izrael nekoresponduje nutně s mírou religiozity. Existuje nemálo ortodoxních židů, pro které stát Izrael nemá žádný vztah k případnému příchodu Mesiáše a je jen útočištěm pro všechny Židy a existují i ultra-ortodoxní židé, kteří naopak ve vzniku státu Izrael vidí nebezpečné vměšování do Božího plánu a snahu uspíšit příchod Mesiáše, což je podle nich zakázáno.