Zase jsem na webu zahlédla nějaký leták publikovaný zarytými "vlastnenci" o hrůzách halal porážky. A protože košer porážka je podobná té halal (jen pravidla pro košer porážku jsou přísnější), je na místě vysvětlit, jak se věci mají.
Pravidla košer porážky dopodrobna řeší Talmud, hlavně v traktátu Chulin a vychází z požadavků pro zvířecí oběti, jak jsou popsány v Tóře. Porážka se samozřejmě týká jen rituálně čistých zvířat-přežvýkavých sudokopytníků (kráva, ovce, koza) a drůbeže. Ryby nejsou považovány za maso a rituální předpisy se jich netýkají.
Zvíře musí být zdravé-je prohlédnuto jak před porážkou, tak je provedena kontrola jeho orgánů po porážce. Pokud by se ukázalo, že zvíře bylo nemocné, maso není košer. Zvíře musí být usmrceno přetnutím krčních tepen, žil, trachey a jícnu dvěma rychlými tahy, aniž by se nůž dotkl obratlů. Pokud je zvíře zabito jakýmkoliv jiným způsobem, jeho maso není košer. Zvíře nesmí být před porážkou omráčeno, právě i z důvodu toho, že bychom ho neodborným omráčením buď mohli zabít nebo poranit.
Základní myšlenkou šchity (rituální košer porážky) je usmrtit zvíře rychle a bezbolestně. Nůž musí být velmi ostrý, bez jakéhokoliv zubu nebo jiné vady (maso zvířete zabitého špatným nožem by opět nebylo košer) a je kontrolován před porážkou a znovu po ní. Řezník (šochet) musí mít správnou kvalifikaci a musí to být zbožný muž (aby dodržoval všechny předpisy). Ačkoliv se to pořád mnoha ochráncům zvířat nezdá, správně provedená šchita opravdu není pro zvíře bolestivá (už to zkoumalo mnoho vědeckých týmů za pomoci EEG a dalších přístrojů). Kdo se někdy řízl velmi ostrým nožem ví, že mezi říznutím a uvědoměním si bolesti (než si všimneme, že jsme se řízli a že to vlastně bolí) je časová prodleva. Při rychlém přetnutí krčních cév dojde k okamžitému poklesu krevního tlaku v mozku a tak než si zvíře stihne uvědomit, že ho někdo řízl a že to bolí, tak ztratí vědomí. Navíc z principu se nedá dělat šchita na vystresovaném zvířeti, naopak je potřeba, aby klidně stálo. Pokud by nastalo nějaké rodeo, hrozí, že ho řezník špatně podřízne, nebo se zvíře zraní a jeho maso nebude košer. To, že když se porážka "nepovede", maso nebude košer (a tím pádem ho nemůže prodat souvěrců za plnou cenu, ale jen nežidům pod cenou), vytváří ekonomický tlak na řezníka, aby dělal svoji práci pořádně a choval se ke zvířatům ohleduplně.
V Čechách se košerují hlavně kuřata, počet kusů dobytka poraženého podle pravidel kašrutu za rok by se dal spočítat na prstech rukou. Nicméně v USA a asi také ve Francii, kde je židovská populace o dost početnější, existují i průmyslová jatka uzpůsobená ke košer porážce. Zde je samozřejmě na místě nepřetržitá důsledná kontrola dodržování všech předpisů (jak se něco dělá ve velkém, hrozí, že to někdo začne flákat) a to jak ze strany dozorujícího rabinátu, tak ze strany veterinární správy.
Běžná porážka v ČR a všude jinde v civilizovaném světě se dělá tak, že zvíře je nejprve omráčeno (videa o tom, jak to probíhá, udělal Roman Vaněk ve svém pořadu Jídlo s.r.o., stojí za zhlédnutí). Odpůrci ritální porážky často argumentují tím, že podříznout zvíře bez omráčení je nehumánní. Tak jednak se dá dost dlouho diskutovat, jestli zabití zvířete vůbec může nebo nemůže být humánní. Ale pokud chceme jíst maso, tak nám nic jiného nezbývá a jde tedy jen o to, jak to udělat rychle a s co nejmenším utrpením zvířete. Jak jsem vysvětlila výše, předpisy pro židovskou košer porážku přesně tento přístup vyžadují a z hlediska ochrany zvířat před týráním nepředstavijí žádný problém. Existuje ale ještě jedna otázka-je omráčení zvířete před porážkou opravdu takový benefit pro to zvíře? Největším problémem jatek v současné době je stres zvířat a neohleduplnost personálu. Omráčením před porážkou se vyhneme "rodeu" s vystresovanými zvířaty a mám silné podezření, že to omračování spíš ulehčuje a zrychluje práci lidem, než že by bylo nějakým zlepšovákem pro porážená zvířata. A například tohle review uvádí, že v mase omračovaných zvířat jsou často krevní výrony (modřiny), které v mase neomračovaných zvířat nenajdeme. Na druhou stranu je také dobré zmínit, že třeba prase se bez omráčení zrovna snadno píchnout nedá (možná proto taky prase není košer).
Halal porážka nemá tak striktní požadavky, jako košer porážka-netrvá na odborné kvalifikaci řezníka, správné délce a ostrosti nože-ale to jsou věci, které si stát může při povolování rituální porážky vymínit a následně je kontrolovat. Není tedy důvod halal porážku zakazovat en bloc, protože samotný princip porážky neodporuje zákonu na ochranu zvířat. jen jasně určit pravidla atrvat na jejich dodržování.
V rámci kašrutu také dlouhodobě probíhá diskuze, zda je košer telecí maso a foie gras. Ne proto, že by snad pocházela z nečistého zvířete, nebo by zvíře nebylo správně poraženo. Problémem je způsob chovu zvířete. Zda může být košer foie gras (ztučnělá husí nebo kachní játre), když pro to, abychom je získali musíme zvíře překrmovat a omezit jeho možnost pohybu. Navíc steatóza (ztučnění jater) je nemoc, takže husa nebo kachna vykrmená před porážkou je vlastně nemocná a tedy podle pravidel kašrutu zakázaná. Někteří rabíni ale zastávají názor, že vzhledem k tomu, že steatóza je vratný stav (kdybychom husu přestali krmit a umožnili ji pohyb, její játra se zase vrátí do normálu) a výkrm netrvá tak dlouho, aby došlo k nevratnému poškození jater, tak je taková husa i její játra košer. Co se telecího masa týče, tam je tele záhy odstaveno od matky, drženo v malém boxu, kde se nemůže hýbat a krmeno tak, že je ve stavu anémie (chudokrevnosti), aby jeho maso bylo světlé. Opět někteří rabíni trvají na tom, že takové zacházení se zvířetem je nepřípustné a telecí maso z takového chovu, byť správně poražené, není košer. Co se mně a Eliho týče, husí játra a telecí maso nejíme, ale jíme husí maso (šoulet bez husího masa prostě není správnej českej šoulet). Mám sice silné podezření, že to maso pochází z té samé husy, co játra, ale zatím se mi nepodařilo vymyslet, jak tenhle rozpor vyřešit...
Jo a co se těch "vlastneců" týče-já nemám naprosto nic proti normálnímu vlastnenectví-vztahu k vlastní zemi a národu. Myslím si, že by Čechům trocha zdravé národní hrdosti neuškodila-před druhými se nepovyšuj, ani se před nimi neponižuj. Je naprosto v pořádku žádat od příchozích, i dlouhodobě usazených menšin dodržování našich pravidel, která platí pro všechny, ale je pitomé je šikanovat nesmysly založenými na našich předsudcích.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire