Paraša tohoto týdne se jmenuje Chajej Sara (život Sáry), ale vypráví o její smrti, pohřbu a o svatbě Izáka.
Tóra zmiňuje, že Sára zemřela ve 127 letech v Kirjat Arba (Chevronu) a Abraham tam přišel, aby mrtvou oplakal. Navíc, v závěru minulé paraši se píše, že Abrahám sídlil v Berševě. Tento rozpor nahrává teorii, že Sára skutečně zemřela, když zjistila, že Abraham s Izákem odešli ještě, než se probudila a nic jí neřekli...
Abrahám koupí od Efrona pole s jeskyní, kde Sáru pohřbí. Efron ho sice s cenou dost natáhne, ale pro Abraháma je to první kus země, kterou mu Bůh slíbil, v jeho osobním vlastnictví (sionisté později také půdu vykupovali)! A Abraham také hned vzápětí pošle svého sluhu Eliezera (tak tradice identifikuje "služebníka zodpovědného za jeho dům"), aby šel do Abrahamova rodiště a našel tam nevěstu pro Izáka. Je poměrně zajímavé, jak se Abrahám na jedné straně obává možnosti, že by si Izák vzal Kananejku (tradice říká, že byly na štíru s morálkou, uctívání model nebyl problém, protože to v jeho rodišti dělali koneckonců také) a na druhé, že by šel do Mezopotámie pro nevěstu sám. Chce pro něj nevěstu, která bude sdílet jeho hodnoty, ale nechce, aby opustil Erec Jisrael.
Mimochodem, z příběhu o Rebece je odvozováno nemálo tradic a poučení souvisejících s židovskou svatbou. Eliezer vidí, že Rivka (Rebeka) je pěkná dívka, ale zajímá ho její charakter-jestli dá napít žíznivému pocestnéhu a jestli bude mít soucit se zvířaty (načerpat vodu pro 10 žíznivých velbloudů dokazuje její ochotu pomáhat druhým, soucit, skromnost a štědrost). Dále také, že souhlas dívky se sňatkem je nutný, i když je sňatek domluvený. Dříve také bývalo zvykem, že zasnoubení a svatbu dělilo několik měsíců (tradice vymizela ve středověku v době pronásledování), během kterých se nevěsta na svatbu připravovala, i zde její rodina navrhuje, aby Rebeka zůstala ještě několik měsíců doma, Eliezer to ovšem odmítne. "Budiž v tisíce a desetitisíce" (Gen. 24:60) říká na tradiční svatbě ženich nevěstě, když jí zahaluje tvář závojem (bedeken). A po dlouhá staletí bylo pravidlem, že se lidé nejprve vzali, poznali a pak teprve přišla láska, ale to už dnes funguje opravdu jen mezi těmi nejortodoxnějšími z ortodoxních.
A když je Izák šťastně ženat, Abraham se také znovu ožení a vezme si Keturu-tradice říká, že Ketura není nikdo jiný, než Hagar! Jméno Ketura má vyjadřovat, že její skutky byly libé Hospodinu (ketoret je kuřidlo, které bylo páleno na oltáři v Chrámu). A poté, co Abraham zemře, Izák s Jišmaelem ho bok po boku pohřbí, to nevypadá na nepřekonatelné rodinné rozpory. Jak poznamenává rabi Sacks ve své knize Not in God´s Name, to, že Izák byl vyvolený jako pokračovatel Abrahamovy smlouvy s Hospodinem neznamená, že by Jišmael byl zatracený, jen na něj prostě čeká jiný úkol. Tohle je koneckonců velké téma příští paraši.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire