Lech lecha (Gen. 12:1-17:27)

Lech lecha, překládané jako: "Vyjdi sobě," "odejdi sobě," "vyjdi k sobě" a nebo také "Běž, běž!" se v celé Tóře objevuje jen dvakrát. Poprvé zde, když Hospodin žádá Abrahama (v tu dobu ještě Avrama): "Odejdi sobě, ze své země, ze svého rodiště a z otcovského domu do země, kterou ti ukáži!" (Gen. 12:1) a podruhé, když ho žádá, aby obětoval Izáka. To nemůže být náhoda :-) (tím předznamenávám, o čem bude příští draša).
Tato paraša ukazuje, proč je Abraham otcem všech konvertitů (hebrejské jméno po konverzi je XY ben/bat Avraham ve-Sara, XY syn/dcera Abrahama a Sáry). Abrahámem začíná monoteismus a tím, že se na tuhle cestu vydal, musel zpřetrhat svoje pouta k rodné zemi, městu i rodině, stát se odlišným, vyčnívat. Neznamená to, že by Terach přestal být jeho biologickým otcem, ale že přestal být jeho otcem v duchovním smyslu, tradice otce už nebyly tradice syna. Abraham musel opustit to, co se doma naučil, jak byl vychován a začít "na zelené louce" budovat svoji novou identitu. Zní to možná jednoduše, ale není.
Paradoxně ale Terach šel kus cesty se svým synem: "A Terach vzal svého syna Avrama a svého vnuka Lota, Haranova syna, svou snachu Saraj, ženu svého syna Arama, a vyšli s nimi z Ur Kasdim, že půjdou do země Kenaán, došli ale do Charan a usadili se tam. " (Gen. 11:31, závěr parašat Noach). Rabi Sacks nabízí dvě možnosti-buď Abrahama oslovil Hospodin už v Uru a jeho otec souhlasil a část cesty šel s ním, než se rozhodl zůstat v Charan (opírá se o komentář Ibn Ezry a zároveň tím odporuje tradičnímu midraši vyprávějícímu o dramatickém rodinné rozkolu mezi pohanem Terachem, který se živí jako výrobce sošek bůžků a jeho synem Abrahamem) a nebo se na cestě do Kenaánu vydal sám od sebe a na Abrahámovi bylo tuto cestu dokončit, dotáhnout do konce to, co jeho otec nedokázal.
Abrahámův odchod z domova totiž představoval a stále představuje problém-jak mohl Abraham nectít svého otce a nechat ho samotného v Charan ve věku 145 let (Terach zemřel ve 205). Část komentátorů se opírá o midraš, který říká, že Terach byl výrobcem a prodejcem model a Abraham, když byl jednou v kšeftě sám, rozbil všechny modly napadrť, krom té největší-té pak dal do rukou palici. Když Terach přišel a viděl tu spoušť, obořil se na Abrahama, který mu tvrdil, že to ta největší modla se rozzlobila na ostatní a rozbila je. Terach mu na řekl, že modla přece nic takového udělat nemůže a Abraham kontroval, proč je tedy uctívá? A po této roztržce musel odejít z domova (další midraš ještě přidává, že byl Abraham za trest vhozen do hořící pece, ze které zázrakem vyvázl). V tom případě je Terach hříšník a modloslužebník, ktrý je "mrtvý už zaživa" (Raši) a Abraham tedy není povinen s ním zůstávat. Maharal zmírňuje a říká, že Abraham byl zproštěn povinnosti se postarat o otce, protože měl za úkol jít do Erec Jisrael a určitým způsobem přestal být součástí svojí biologické rodiny.
Přijmeme-li komentář rabiho Sackse, pak Abraham odešel z otcova domu s jeho souhlasem, aby splnil, co od něj Bůh žádá. A možná je těžší zkouška odejít z otcovského domu, kde mu nic nechybí a který se vlastně "vydal na cestu"s ním, než za sebou po hádce prásknout dveřmi.