V této paraše bych se ráda zastavila u dvou otázek-proč Josef své bratry zkoušel, než jim odhalil, kdo je, a vzniku egyptského státního monopolu na půdu.
Josef donutí své bratry, aby do Egypta přivedli svého bratra Benjamina o kterém ví, že na něm otec velmi lpí a pak to narafičí tak, že je Benjamin obviněn z krádeže poháru a hrozí, že zůstane v Egyptě jako otrok. Jehuda, který se za něj osobně zaručil otci nic takového nechce připustit a žádá, aby místo bratra zůstal jako otrok on. V tu chvíli Josef vidí, že se jeho bratři změnili a odhalí jim svou identitu. Z tohoto příběhu vidíme, že pro úplné odpuštění a usmíření je nutné, aby ten, kdo ublížil, změnil svoje chování a opravdu se poučil z toho, co spáchal a udělal vše pro to, aby už nikdy nic podobného neprovedl. Jak říká rabi Telushkin, je potřeba odpouštět, ale je hloupé odpouštět někomu, kdo se nezměnil a bude škodit dál.
Josefův nákup veškerého majetku Egypťanů i jich samých za dob hladomoru je z dnešního pohledu velmi problematický a v minulosti posloužil i k antisemitským výpadům. Je ale potřeba vidět věci v souvislostech. Jednak Josef se majetkem hladovějících Egypťanů neobohatil, vše skupoval pro faraona, druhá věc je, že když Egypťané prodali sami sebe a svou půdu, bylo jim uloženo odvátět pětinu výnosu, což je na starověké poměry dost "lidová cena", například židé během řecké okupace odváděli třetinu úrody obilí a polovinu z úrody ovoce (viz Plaut). Plaut také cituje komentář, který říká, že Egypťané prodali sami sebe protože pro ně svoboda neměla velký význam a když se o Egyptu hovoří jako o Micrajim, domu otroctví, je tím myšleno nejen to, že židé byli v Egyptě otroky, ale že v zemi byla i většina obyvatel otroky a svoboda nebyla příliš ceněná.
Tato paraša je vlastně takovým prologem k Exodu-celá Jákobova rodina přijde v době nouze do Egypta a usadí se tam. Díky Josefovi (a nejspíš i díky tomu, že jsou pastevci a nikoliv usedlí zemědělci a tím pádem o něco méně závislí na úrodě, trpí hladomorem méně, i když i je samozřejmě postihne) se jim daří dobře a velmi se rozmnoží, zatímco egyptská společnost prochází hlubokou sociální přeměnou. Ta se židů v tuhle chvíli ještě netýká, ale jen do chvíle, než přijde nový faraon, který nebude znát Josefa...
A je třeba mít stále na paměti, že i když byly v Egyptě židé zotročeni a pak je odtamtud Hospodin vyvedl silnou rukou a vztaženou paží, tak nám Tóra zakazuje Egypťany nenávidět nebo si je ošklivit, protože nám poskytli azyl a obživu v době nouze!
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire