Dnešní parašat Nicavim
z V. Knihy Mojžíšovy začíná slovy : „Atem nicavim
hajom kulchem lifnej Adonaj Elohejchem“ = „Vy všichni dnes
stojíte před tváří Hospodina, svého Boha“. Je to taková
zvláštní chvíle. Mojžíš se loučí se svým národem a chce
jim toho tolik říci. Oni stojí na startu a on v cíli. Oni
zanedlouho vkročí do země zaslíbené, ale už bez něj.
Dnes budu víc používat sportovní
terminologii, když nás tu čekají sportovní hry Hakoach- byl jsem
k tomu taktně vyzván. Takže : trenér nároďáku Mojžíš
stojí před svým týmem, lidem Izraele, který má natrénováno,
je připraven. A oni stojí před ním a jsou připraveni, připraveni
naslouchat, učit se a předávat učení o všech zákonech svaté
Tóry. Ostatně, to všechno není pro nikoho z nich, ani pro
nikoho z nás, žádný Mount Everest, jak čteme (Devarim 30, 12
+ 14) : „není v nebesích… to slovo je ti velmi
blízko, ve tvých ústech je a ve tvém srdci, abys je vykonával.“
Jejich předkové, kteří vyšli z Egypta, tak jako oni
připraveni nebyli. Zůstali na poušti, protože se nedokázali
vyrovnat se svým úkolem. Ovládal je starý strach a neměli dost
sebedůvěry. Snad je to pochopitelné, protože něco zažili a
tížilo je to. Ti Izraelci, co stojí před Mojžíšem, už jsou
jiní. Jsou připravení postavit se nové výzvě čelem. Mají
pocit, že to mají ve svých rukou. Jsou schopní zachovávat Boží
zákony a sloužit mu z celého srdce a z celé své duše.
Panuje atmosféra plná vzrušení a splnitelných nadějí.
„Připraveni“ (muchanim)- tak překlad slova nicavim navrhuje Rambam. Ale existuje
ještě jiná interpretace tohoto slova. Onkelos to chápe jinak –
jako atum kajamim. Vůbec nevidí národ Izraele jako
sebejistý, směle hledící do budoucna, ale jako ty sirotky, kteří
přetrvali, zbyli, přežili, ale jsou pokryti stínem. Je to tedy
úplně jiný přístup, ale stejně důležitý. Je řeč o pokolení
zachráněných na poušti : zažili zázraky, ale také
zhřešili, nesli trest, byli svědky smrti... Jsou pohrouženi do
bolesti a deprese. Stanuli před Mojžíšem s těžkým srdcem, ale
necouvli. Přišli, aby uzavřeli další smlouvu s Bohem.
Onkelos v podstatě popisuje psychický stav Izraelců: žádní
silní jedinci, ale citliví lidé, kteří prožívají bolest,
samotu, smutek a neustále žijí minulostí.
Raši navazuje na Onkelův přístup
a připomíná proslulý midraš, který reaguje na první verš naší
paraši: Protože lid Izraele vyslechl množství předchozích
prokletí, zarmoutili se a řekli: „Kdo by obstál?“ A Mojžíš
je začal uklidňovat: „Stojíte tu dnes, i když jste už
tolikrát Pána Boha rozhněvali – On vám vždycky pomohl a
způsobil, že tu znovu před Ním můžete stát!“ Mojžíš tu
chce podepřít svůj lid a posiluje je slovy: atem nicavim =
stojíte tu přece, přes to všechno - nadále existujete!
Vidíme tu dva přístupy k
interpretaci slova nicavim: Jeden se vztahuje k budoucnosti,
má dodat odvahu a jistotu na další cestu, druhý spočívá v
minulosti a utrpení na poušti. Můžeme se zkusit poměřit oběma
přístupy právě teď, před takovými svátky, jako je Roš
Hašana a Jom Kipur. Život je komplikovaný, každý z
nás se někdy nachází v těžké situaci, proto asi budou pocity
smíšené. Někdy se cítíme výborně, vítr nám duje do plachet
a jsme připraveni na všechny výzvy a novou smlouvu s Bohem. Jindy
jsme sklíčení, ochromeni strachem, dobře si uvědomujeme svoje
nedostatky i útoky z vnějšku. V takové chvíli jsme rádi,
že ještě vůbec stojíme, že přetrváváme.
Vždycky, když nás trápí podobné pochybnosti, je dobré si
připomenout slova Mojžíše, toho našeho trenéra a učitele:
Právě dnes tu stojíme všichni před naším Pánem Bohem. Bez
ohledu na to, jestli stojíme plni sil, v tretrách a s vítězným
pocitem dravce přešlapujeme nedočkavě na startu, anebo sotva
„přetrváváme“, stojíme tu všichni společně před naším
Bohem. Máme možnost shodit svá tréninková závaží, nejenom
přetrvávat. Máte tu s sebou Tóru - Boží slovo, které není
nikde daleko, je součástí naší výbavy. Můžeme Pánu Bohu
předložit svoje trápení a najít způsob, jak dosáhnout
porozumění s Bohem, abychom obstáli v každém dalším zápolení.
„Atem nicavim...“ Stojíme připraveni na startu, i když
jsme lidé zranitelní a chybující. Atem nicavim!
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire