jeudi 2 juillet 2020

Máme maso a zas maso...a nebo ne?

O masu, jeho kašrutu, omezení konzumace a tak dále jsem už párkrát psala, ale je to téma, ke kterému se s Elim stále vracíme a tak to prostě ventiluju i tady na blogu. V pátek u nás byl na večeři kamarád, který je taky trochu "bobo ecolo" (bohužel se stěhuje s rodinou do Bretaně, takže příležitostí k setkávání bude ještě méně než teď) a tak jsme se na téma vegetariánství dostali. Eli nedávno navrhl snížit podíl masových jídel o šabatu ze dvou na jedno, což mi nedělá problém a navíc definitivně odpadá otázka košerování myčky-je zcela zbytečné košerovat myčku z mléčné a masovou a po šabatu zase zpátky, když bychom tam umyli jen pár talířů a dva kastroly...jen tedy musím trochu rozšířit repertoár "svátečních" mléčných jídel, zatím vede quiche se špenátem a kozím sýrem a vychytanější saláty podle Ottolenghiho, ale na zimu to bude chtít něco lepšího.
Ale zpátky k tomu vegetariánství, ani jeden z nás v současné chvíli netouží se stát vegetariánem, maso jíme málo, ale pořád si ho jednou za čas rádi dáme. Ale ani jeden nevylučujeme, že k tomu někdy časem dojdeme. Eli shrnul tři důvody, proč se člověk může stát vegetariánem-etický důvod (zacházení se zvířaty, eventuálně celý princip "využívání zvířat"), ekologický důvod (zátěž pro životní prostředí při produkci masa) a osobní důvod (někomu prostě maso nechutná). 
Pokud nám vadí špatné zacházení se zvířaty, je potřeba si klást nejen otázku ohledně masa, ale také ohledně mléčných výrobků a vajec. Buď se stát přímo veganem, což není cesta pro každého, nebo začít kupovat výrobky bio (nebo od někoho, o kom víme, jak tu krávu/kozu/slepice chová). Ne, že by bio bylo samospasitelné, ale je to nejlepší kompromis, jaký v tuhle chvíli máme. Podobný problém se nabízí i u ekologického přístupu-hovězí dobytek, který, jak známo, prdí methan, skleníkový plyn, se nechová jen na maso, ale taky na mléko. Jasně, přestaneme-li ho chovat čistě na maso, určitě methanu ubyde, maso ale úplně nezmizí, protože kráva musí mít každý rok tele, aby dávala mléko. Přestat jíst maso a začít se cpát horami sýra tedy není zrovna konzitentní řešení. Navíc, pokud chceme udělat něco pro planetu, je potřeba, aby řešení bylo přijatelné pro co největší část populace. Hromadný přechod na vegetariánskou stravu nemá, obávám se, příliš šance na úspěch. Ale omezení konzumace masa a přechod na jeho eticky přijatelnou produkci tenhle potenciál má (byť lidi budou ze začátku řvát, že je to drahé a tak dál...je prostě potřeba, aby tenhle trend byl "cool"). I v židovství platí, že rabín nesmí vydat psak (halachické rozhodnutí), kterým by se většina jeho komunity nedokázala řídit.
Dodržování principů kašrutu nám na jednu stranu dává výhodu, že jsme zvyklí na omezení, že nemůžeme sníst, co nám padne pod ruku a musíme přemýšlet, než něco dáme do nákupního košíku a pak na talíř. Na druhou stranu, jíst košer neznamená automaticky jíst dobře. Když vidím akce na košer kuře za 2,99€/kg, tak mu není jasné, v jakých podmínkách to kuře žilo, když při porážce ještě museli zaplatit šocheta a razítko hechšeru...Navíc rabíni, kteří zajišťují hechšery se, alespoň zatím, nevyznačují velkým zájmem o to, zda schvalovaná potravina je také alespoň rámcově zdravá. Zajímá je jen otázka kašrutu a ne třeba obsahu škodlivých trans-nenasycených mastných kyselin, barviv a konzervantů... 
U nás doma je to tak, že Eliho k omezení masa vedou všechny tři výše zmíněné důvody, u mě je hlavní důvod ten etický-jsem přesvědčná, že člověk má právo konzumovat maso, ale nemá právo držet zvířata v trýznivých podmínkách, jakými omezený prostor a permanentní stres bezpochyby jsou. A z hlediska kašrutu jejich maso za košer nepovažuju. Kuře za 2,99€/kg pro mě prostě košer není a je mi úplně jedno, kdo mu dal hechšer (mimochodem, v židovském světě je úplně běžné nevěřit nějakému hechšeru, protože se vám nezdají jeho standardy, co dva židé, to tři názory). A snažím se být konzistetní a kupovat pouze bio vejce a bio mléčné výrobky, byť s těmi mléčnými výrobky ještě máme do ideálu daleko. A myslím si, že "reformní kašrut" tedy stravování nejen v souladou s literou halachy, ale i s jejími ideály, je jedním z témat, do kterého by se progresivní židovství všech denominací mělo pořádně opřít.

P.S. zájemcům o vegetariánství v židovské tradici doporučuji sledovat Kamilu Kohoutovou, která se jím nejen zabývá po odborné stránce, ale zároveň ho i praktikuje

Aucun commentaire:

Enregistrer un commentaire