Speciální šabaty

 Jsme v polovině čtyř speciálních šabatů, které předchází svátku Pesach a já jsem s údivem zjistila, že jsem o tomhle tématu za ty roky ještě nepsala. A v tuhle chvíli je to pro mne jednodušší téma, než válka a otázky, které si v souvislosti s ní kladu. I když na to určitě jednou taky dojde.

Speciálních šabatů je v židovském kalendáři hned několik. Začneme těmi, které jsou v tuhle chvíli aktuální, tedy čtyřmi šabaty, které předcházejí svátku Pesach a kdy místo jednoho svitku Tóry vyndaváme dva (eventuálně tři, pokud na daný šabat připadne i Roš chodeš). První z nich připadl na konec února, podle hebrejského kalendáře šabat předcházející, nebo připadající na 1. Adar (a v případě přestupného roku Adar II), a byl to šabat Šekalim, podle maftiru, který se čte a který připomíná povinnost platit půl šekelu na provoz miškanu a později chrámu. Z vybraných půlšekelů se platily oběti, které byly přinášeny za celé společenstvílidu Izraele a jejich "fiskální období" začínalo 1.nisanem. Takže připomenutí, že je potřeba zaplatit půlšekel, přišlo s dostatečným předstihem. V dnešní době je zvykem poslat příspěvek své obci (půl šekelu odpovídá cca 3-5€), ale nevím o tom, že by v dnešní době obce měly období splatnosti členských příspěvků nastavené na 1.Nisan, už jen kvůli synchronizaci se státním systémem daní a eventuálních slev na dani).

Další šabat je šabat Zachor, který přímo předchází svátku Purim. Ve speciálním maftiru si připomínáme micvu, nezapomenout na to, co nám udělal Amalek při našem východu z Micrajim a vymazat jeho památku z pod nebes. A tuto micvu realizujeme o pár ní pozdeji, když děláme hluk pokaždé, když se při čtení svitku Ester ozve jméno Hamana, potomka Amaleka.

Nadcházející šabat bude šabat Para, kdy budeme z druhého svitku Tóry číst velmi zvláštní rituál očisťování pomocí popela z červené krávy (para aduma). Tento rituál slouží k očištění od nejvyššího stupně rituální nečistoty-tumat ha-met, kontaktu s mrtvým. Protože pesachovou oběť bylo možné jíst pouze ve stavu rituální čistoty, tento šabat slouží opět jako upomínka v kalendáři-nezapomeňte, že se musíte objednat ke knězi na očištění, pokud jste ve stavu rituální nečistoty. Kdo by očištění do Pesachu nestihl, má ještě náhradní možnost provést pesachovou oběť na Pesach šeni (druhý Pesach) o měsíc později.

Hned po něm následuje šabat Ha-chodeš, který je buď těsně před, nebo přímo na roš chodeš nisan. Zvláštní čtení z druhého svitku Tóry je z paraši Bo a mluví o zákonech Pesachu a definici 1.nisanu, jako počátku měsíců (což je mimochodem první micva, kterou benej Jisrael obdrželi). Pesach je nesmírně důležitý svátek a jeho dodržení není jednoduché, takže opakování není na škodu.

Těsně před Pesachem je šabat Ha-gadol, velký šabatm který ale už nemá speciální maftirm jen speciální haftaru. V minulosti bylo zvykem, že rabín měl behem roku jen dvě kázání Na šabat šuva, mezi Roš ha-šana a Jom kipur a právě na šabat ha-gadol. Kázání na šabat ha-gadol se obvykle týkalo opět zákonů Pesachu. Před několika lety jsem byla v konzistorní synagoze právě na šabat ha-gadol a místo rabína měl kázání dajan (soudce) a mluvil o tom, zda je potřeba mít hechšer "kašer le-pesach" úplně na všem, nebo ne. Moc si z toho nepamatuju (na balkóně pro ženy beztak bylo dost špatně slyšet), ale utkvělo mi, že mluvil i o papírových kapesníčcích s hechšerem..

Pak jsou až do léta šabaty bez nějakých speciálních přívlastků, až do šabatu, který předchází Tiša be-Av. Tento šabat se jmenuje Chazon a jako haftara se čte vize zničení prvního chrámů proroka Izajáše.Ihned po Tiša be-Av je šabat Nachamu, tedy útěchy, kde nás v haftaře opět prorok Izajáš ubezpečí, že na nás Nejvyšší nezapomněl.

Jak už jsem zmínila výš, mezi Roš ha-šana a Jom kipur je šabat Šuva, opět podle haftary, kterou čteme a která vyzývá k pokání. Už od začátku měsíce Elul a pak ještě více mezi Roš ha-šana a Jom kipur se věnujeme zpytování svědomí a tento šabat tak není ani tak "připomínka v kalednáři" jako dotvoření atmosféry a zvýšení naléhavosti našeho "chešbon nefeš" vnitřního účetnictví.

Další šabaty, které jsou trošku jiné než ostatní, jsou šabat Šira, kdy čteme širat ha-jam (píseň moře, kterou lid Izraele zapěl po přechodu Rákosového moře). Před začátkem šabatu je zvykem nakrmit ptáčky, kteří se podle rabínů k oslavné písni také přidali. Šabat Chanuka často připadá na Roš chodeš Tevet, v takovém případě je to jedna z celkem vzácných příležitostí vyndat tři svitky Tóry najednou-jeden na týdení parašu, druhý na čtení na Roš chodeš a třetí na sváteční čtení. 

A pak jsou tu dva šabaty, které připadejí na chol ha-moed (polosváteční dny) Pesachu a Sukotu. Během nich čteme Píseň písní (na Pesach) a Kazatele (na Sukot). A určitá specifika, včetně speciálního maftiru, haftary a musafu má i šabat, na který připadá Roš chodeš. Mimochodem, ve štrasburské konzistorní synagoze dělali (nevím, zda ještě dělají) hromadnou bat-micva právě na šabat Roš chodeš. Protože Roš chodeš je takový "ženský" svátek a zřejmě jim to přišlo jako dobré symbolické spojení.