Minule jsme uvařili, respektive neuvařili, jídlo o šabatu a teď budeme vyrábět oblečení. Tedy přesněji řečeno-nebudeme vyrábět oblečení a budeme se divit, kolik běžných činností se v následujících kategoriích objeví.
Jako první přichází stříhání vlny (gozez, גוזז). Pokud si vzpomínáte, kocer (sklízení) bylo definováno jako oddělování od živé části, nicméně vlnu lze stříhat i z mrtvé ovce a na kvalitě a užití vlny to nic nemění. Definice stříhání vlny je tedy oddělování části těla, která dorůstá z živého tvora (nebo tvora, který předtím živý byl). Kromě stříhání vlny z ovcí a jiných zvířat, se tento zákaz vztahuje také na stříhání vlasů, nehtů a záděr (samozřejmě existuje cesta, jak na to, pokud je to nezbytně nutné). I rozčesávání vlasů kartáčem spadá do této kategorie, protože při rozčesávání dochází k vytrhávání vlasů-a vlasy jsou dorůstající část těla a odstranění uvolněných vlasů je naším záměrem. Samozřejmě existuje cesta, jak mít učesané vlasy i o šabatu, i když v závislosti na typu vlasů to může být snazší, nebo obtížnější.
Ostříhanou vlnu je potřeba před dalším zpracováním vyprat (melaben, מלבן). Její tolada je kibus, tedy praní oblečení. Praní vlny tedy nezahrnuje pouze surovinu potřebnou pro výrobu oblečení, ale i oblečení již hotové a také jakoukoliv fázi praní-tedy i jen namočení polité halenky do kýble s vodou s tím, že tu skvrnu vydrhnete až po šabatu. Jediné "namáčení" , které je povolené, je to, po kterém je namáčená látka po akci špinavější, než před ní-tedy třeba utírání rukou do ručníku, nebo utření rozlitého vína ze stolu. Pro udržení čistého stolu o šabatu používají některé domácnosti igelitový ubrus-tedy přikryjí krásný látkový šabatový ubrus velikánským kusem igelitu, který po jídle prostě sbalí a vyhodí. Není to ekologické a není to zrovna krásné...ale řeší to nejen otázku drobečků, ale i nutkání jít něco udělat s těmi fleky od vína, než nepůjdou vyprat. (osobní poznámka-plastový ubrus nebo igelit přes ubrus bych na šabatový stůl nedala ani za nic) Takže-pokud přijdete na návštěvu a na krásně prostřeném stole bude igelit, nedivte se. A pokud se stane, že se u stolu polijete vínem, nedivte se, že vám paní domu nepomůže skvrnu vyprat-pravděpodobně vám navrhne, že vám nějaké oblečení půjčí, nebo se vytraťte do koupelny a bez komentářů se skvrnou udělejte, co uznáte za vhodné. Jen to prostě u stolu nijak nekomentujte, zbytečně byste uváděli hostitele do rozpaků.
Už jsme si ukázali výš, že česání vlasů patří pod kategorii gozez. Kategorie česání vlny (menapec, מנפץ) se totiž vztahuje na vlákna, která už jsou oddělená a slouží k výrobě oblečení (vlna, bavlna a podobně). V dnešní době nemá moc aplikací, kromě kartáčování kožešinového límce nebo štrejmlu a někteří rabíni pod tuto kategorii řadí také česání paruky.
O dost zajímavější je kategorie covea (barvení, צובע). Tóra zakazuje barvení, které vede k trvalé fixaci barvy. Rabíni zakázali i barvení přechodné, tedy za předpokladu, že to výsledné obarvení je žádoucí. Takže když si otřete pusu od borůvek do bílého ručníku, zcela jistě ho obarvíte, leč výsledek málokdo ocení. Ale malování "obličeje na ksicht" žádoucí je a tak do téhle kategorie patří. Skvěle problém zpracovala iniciativa Deracheha, která spadá pod dati-leumi hesder ješivu Har Ecion (ješiva, ve které jsou vojáci povinné vojenské služby z řad náboženských sionistů, ješiva kombinuje vojenskou službu a studium a obvykle celý program trvá 5 let). Každopádně díky tomuto zákazu jsou ortodoxní ženy, které se líčí, odbornicemi na dlouhotrvající make-up (musí vydržet 25 hodin!) a péči o pleť zatěžovanou tím, že jednou týdně jdete spát bez odlíčení...
Vlnu máme učesanou a nabarvenou, je čas předení (tove, טווה). Moje macecha má kolovrátek a táta ovce, tak jsem u nich mohla celý proces od stříhání vlny až po předení vidět naživo, ale nepředpokládám, že by kolovrátek dnes patřil k běžnému vybavení židovských domácností. Takže i tato kategorie práce už dnes nemá příliš využití, teoreticky by se do ní dalo zařadit žmoulání knotu, ale kdo si doma vyrábí knoty...? Stejně tak ztratila na aktuálnosti kategorie meisech (nastavování tkalcovské osnovy, מיסך) a zhotovení dvou smyček (ose štej batej nirin, עושה שתי בתי נירין). Tyto dvě práce jsou příprava na skutečné tkaní. Teprve teď přijde vlastní tkaní (oreg, אורג). Jde o tvoření typicky plátnové vazby, takže kromě klasického tkaní na tkalcovském stavu tam patří také pletení košíků a nebo pokus o zapravení vytažené nitě zpátky do osnovy vaší halenky. Pokud se při tkaní spleteme a potřebujeme kus tkaniny rozplést, abychom ho mohli opravit, patří to do kategorie pocea (פוצע), dnes v běžném provozu by se to týkalo třeba odstanění uvolněné nitě z trička. Musí to počkat, až skončí šabat.
A konečně jsem se zase dostali k něčemu aktuálnějšímu vázání (košer, קושר) a rozvazování (matir, מתיר) uzlů. Tkaničky, šátky, kravaty, cicit...uzly jsou běžnou součástí života. Naštěstí ne všechny uzly jsou o šabatu zakázány. Trvalé uzly, které člověk uváže s tím, že už zůstanou uvázány napořád (jako třeba cicit) jsou zakázány de-oraita (podle Tóry), takže šabat není vhodný okamžik na uvázání nových cicit, ani na jejich rozvazování (nehrajte si s cicit, ani když už se to v synagoze fakt nesnesitelně vleče! :-D ). Uzly, které mají vydržet alespoň týden, nebo mají nějaký jiný element trvalosti (třeba dvojitý uzel, s určitými výjimkami) jsou zakázány de-rabanan (podle rabínů, to je zase ten plot kolem Tóry). Uzly, které moc nevydrží, nebo to nejsou ani pořádné uzly jsou povoleny-žádný problém se zavazováním tkaniček. Zajímavostí je, že ten, kdo si běžně přes týden váže kravatu a při svlékání zase uzel úplně rozváže, může kravatu vázat i o šabatu, protože jeho uzel není trvalý. Ten, kdo uzel nerozvazuje, ale jen povoluje, nesmí kravatu o šabatu vázat, protože pro něj je to uzel trvalý. Je to zajímavý příklad toho, že halacha neoperuje jen s objektivními parametry, ale do určité míry hrají při rozhodování roli i ty subjektivní.
Šití (tofer, תופר) si asi každý dovede představit. Jen pro úplnost dodám, že jde o spojování dvou měkkých materiálů, protože spojivání dvou tvrdých materiálů patří do velmi široké kategorie bone (stavění) na kterou dojde ve čtvrtém dílu. Takže k šití-určitě není dobrý nápad žádat ortodoxní paní domu, aby vám půjčila o šabat jehlu a nit, že si potřebujete zašít silonky. Pokud se vám na oblečení něco roztrhlo, nebo vám třeba upadl důležitý knoflík, použijte zavírací špendlík. Některé autority se tomu sice brání, ale jeho použití je o šabatu v pořádku, protože nejde o trvalé spojení dvou kusů látky. Stejně jako je zakázáno sešívat kusy látky, je zakázáno o šabatu používat sešívačku. Pokud potřebujete, aby se vám papíry nerozletěly všude možně, použijte kancelářskou sponku-spojení nebude trvalé a tedy je povolené.
Stejně jako jsme to viděli u tkaní a u vázání uzlů, protikladná práce-rozplétání a rozvazování jsou samostatné kategorie. Nejinak je tomu u šití-i párání, nebo též trhání (korea, קורע) je samostatná kategorie. Zatímco šití se člověk o šabatu vyhne vcelku snadno, s trháním už je to horší. Naprosto typický příklad je trhání toaletního papíru. Většina ortodoxních domácností a synagog používá toaletní papír "kusový" a ne v roli. Kdo používá roli, musí si před šabatem vzpomenout a natrhat kusy do zásoby. V případě nouze existuje způsob, jak si utřít zadek i když je toaleťák v roli, protože existuje koncept kavod ha-briot, tedy lidské důstojnosti, který má velkou váhu a zrovna tohle je oblast, kde by lidská důstojnost skutečně hodně utrpěla. Když už jsme tedy téma nakousli, něco k "záchodové etiketě": splachování záchodu NENÍ melacha, nemusíte se shánět po kýblu s vodou nebo tak něco, mechanismus běžného splachování nepředstavuje žádný problém (leda snad u záchodů na fotobuňku nebo tak něco, ale i zde se uplatňuje kavod ha-briot). Toaleta je také místnost, kde obvykle ortodoxní židé nechávají rozsvíceno o šabatu (k otázce elektřiny se také dostaneme), takže pokud na záchodě bylo rozsvíceno před vaším příchodem, musí tam zůstat rozsvíceno i po vašem odchodu!
Tak a to je velmi stručný přehled kategorií prací, které se vztahují k výrobě oblečení. Přístě budeme "vyrábět" svitek Tóry.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire