V rabínské literatuře, konkrétně v mišně Šabat 7:2, je nám zcela samozřejmě naservírováno, že existuje 39 (přesněji řečeno 40 mínus 1) zakázaných typů (avot) prací (melachot), bez nějaké další diskuse, jak kdo přišel zrovna k tomuhle číslu. Mišna tyto práce také vyjmenovává a rabíni se v pozdější tradici snaží nacpat všechny možné činnosti do některé z kategorií zmíněné v mišně. V Jeruzalémském talmudu se přímo píše, že Šimon ben Lakiš odvodil 39 subkategorií (toladot) pro každou z výše uvedených hlavních kategorií. Někdy je to je poněkud náročné, protože některé kategorie zahrnují v podstatě stejné činnosti (oddělování, provívání a prosívání) a někdy zase danná činnost logicky nespadala pod žádnou kategorii a byla zahrnuta do kategorie "poslední úder kladiva" a někdy je nutné ji přidat pod kategorii příbuznou-v mišně je zmíněno pečení, ale ne vaření, které by se mohlo jevit jako logická hlavní kategorie práce.
Na pozadí kategorizace prací byla diskuze o tom, zda ten, kdo poruší víc prací, musí přinést oběť za každou porušenou práci, nebo jen za každou porušenou kategorii.
Vysvětlení, proč je zakázaných prací zrovna 39 je několik. Většinou se vám dostane odpovědi, že to souvisí s pracemi na Miškanu. Nicméně přesné odvození není zas tak úplně evidentní a koho zajímá, toho odkazuji na článek rabiho Yoela Bin-Nuna. Tím jsme vyřešili otázku počtu prací, ale nikoliv jejich znění, protože některé z nich souvisí se stavbou Miškanu jen velmi, velmi volně...třeba sázení (rostlin). Existuje ale Tosefta (Brachot 6:5), která osvětluje, jak se asi mišna dostala zrovna k těm pracem, které jmenuje:
...Když Ben Zoma viděl davy na Chrámové hoře, řekl: " Požehnaný budiž Ten, který stvořil všechny tyto lidi, aby mi sloužili. Jak tvrdě musel Adam pracovat, než mohl pojíst kousek chleba: sázel, oral, sklízel, vázal snopy, mlátil, províval, třídil, mlel, proséval, hnětl a pekl a teprve pak mohl jíst. A já ráno vstanu a najdu vše hotové.
Jak tvrdě musel Adam pracovat, než se mohl obléknout: stříhal vlnu, bělil ji, česal, barvil, předl a tkal a pak teprve se mohl obléknout. Ale já ráno vstanu a vše najdu hotové..."
Tosefta třídí práce podle výsledku, ke kterému dané činnosti směřují-přípravě jídla, výrobě oblečení, napsání svitku Tóry, stavbě domu a pak tam osaměle zůstalo přenášení předmětů. Mimochodem, z toho vyplývá, že pro rabíny a potažmo všechny židy, je Tóra stejná základní potřeba jako chleba nebo oblečení...
Tak a teď bychom si tedy mohli konečně vyjmenovat ty druhy práce, když tady o nich už takovou dobu píšu:
- Orání (חורש)
- Sázení (זורע)
- Vytrhávání (sklízení) (קוצר)
- Sklízení (vázání do snopů) (מעמר)
- Vymlácení (דש)
- Provívání (זורה)
- Třídění (בורר)
- Mletí (טוחן)
- Prosévání (מרקד)
- Hnětení (לש)
- Pečení (vaření) (אופה/ בישול)
- Stříhání vlny (גוזז)
- Bělení (מלבן)
- Česání vlny (מנפץ)
- Barvení (צובע)
- Předení (טווה)
- Nastavování tkalcovské osnovy (מיסך)
- Zhotovení dvou smyček (עושה שתי בתי נירין)
- Tkaní (אורג)
- Rozplétání (פוצע)
- Uvázání uzlu (קושר)
- Rozvázání (מתיר)
- Šití (תופר)
- Párání/trhání (קורע)
- Chytání zvířete (צד)
- Zaříznutí (שוחט)
- Stažení kůže (מפשט)
- Vyčinění (מעבד)
- Vyhlazení (ממחק)
- Linkování (משרטט)
- Řezání (מחטך)
- Psaní (כותב)
- Mazání napsaného (מוחק)
- Stavění (בונה)
- Stržení (סותר)
- Zhášení ohně (מכבה)
- Zapalování ohně (מבעיר)
- Poslední úder kladivem (מכה בפטיש)
- Přenášení věcí z prostoru do prostoru (הוצאה)
Rozdělila jsem je barevně podle výsledku, ke kterému vedou. V dalších článcích se podíváme na to, co která kategorie vlastně obsahuje. Nebude to žádný návod na to, jak si podle halachy udělat o šabatu kafe, ale spíš orientační přehled, co se pod kterou kategorií v dnešní době může skrývat, protože asi by vás napadlo, že jít stavět dům o šabatu nebude povoleno, ale že do té samé kategorie spadá i otevření deštníku? Alespoň základní znalost zakázaných prací a toho, co pod ně může patřit, člověku ušetří trapné okamžiky a nepřátelské pohledy, jako třeba když o deštivém šabatu dorazí do ortodoxní synagogy s tím zmíněným deštníkem...
Jako zdroje budu používat zejména Peninej Halacha rabiho Eliezera Melameda, dostupný i na webu, který zahrnuje nejen chumrot (přísnější výklady) ale i kulot (mírnější výklady). Příležitostně budu googlovat i v dalších zdrojích typu Šulchan Aruch. Koho téma zajímá více, ten by měl tuto halachu studovat s nějakým rabínem nebo někým, kdo ji skutečně ovládá. A jít do hloubky. Knihy jsou dobré, ale je potřeba mít na paměti, že jejich autoři, ve snaze napsat něco, co bude akceptovat co nejširší židovské publikum, se obvykle drží přísnějších výkladů, ale v praxi v komunitách mohou být uplatňovány méně přísné výklady nebo lokální minhagy (zvyky).
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire