Eliho draša k paraše Ki tisa

Eli bude mít zítra v synagoze drašu a myslím si, že se mu opravdu povedla, proto jsem ji s jeho svolením přeložila a umístila na blog. Citace z Bible jsou převzaty z www.bible21.cz, protože nápad přeložit jeho drašu jsem dostala dneska v tramvaji cestou do práce a samozřejmě s sebou nemám Chumaš.


Naše paraša, paraša Ki tisa patří do cyklu pěti parašiot, které zakončují knihu Exodus a které popisují stavbu Miškanu, stánku setkávání, tedy první svatyně, předchůdkyně jeruzalémského Chrámu. Hebrejsi vyslechli Desatero na Sinaji a Moše strávil 40 dní a 40 nocí na hoře, než sestoupil s deskami smlouvy. Po otroctví v Egyptě se zdá, že všechno klape. Ale v naší paraše se dozvídáme, že v Mojžíšově nepřítomnosti Hebrejci zašli za Aronem a žádali ho, aby jim udělal boha. Text říká (Ex. 32:1): Když lid viděl, že se Mojžíš z hory dlouho nevrací, shromáždili se kolem Árona. „Honem, udělej nám boha, který by nás vedl!“ pobízeli ho. „Kdo ví, co je s tím Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta.“ A jak víme, Aron podlehl naléhání a udělal zlaté tele.
Komentátoři si pochopitelně kladli mnoho otázek ohledně této epizody. Jak pochopit, že Hebrejci se oddali modloslužbě, když na vlastní uši slyšeli Desatero, kde první dvě přikázání jsou "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví." a "Neměj žádné bohy kromě mne. Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí, a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají má přikázání." Co přimělo lid opustit tak rychle nauku, kterou získali od Hospodina a od Mošeho? A, z druhé strany, proč Aron svolil, zjevně bez protestů, zlaté tele zhotovit?
Žalm 106 říká: "Na Orébu si potom tele udělali a tomu odlitku se klaněli. Slávu svého Boha tenkrát vyměnili za sochu býka, co trávu jí! Zapomněli na Boha, svého spasitele, jenž konal veliké věci v Egyptě". Pro žalmistu a pro mnoho raných komentátorů zhotovení a uctívání zlatého telete byl akt neloajality k Hospodinu, který je vyvedl z Egypta.
Ale jiní komentátoři se přesto pokusili vysvětlit tento pád, nebo spíš návrat k modloslužbě. Jednak je to strach, který vysvětluje jejich chování. Text říká: "Kdo ví, co je s tím Mojžíšem.." Hebrejci jsou v nejistotě a znepokojení, neboť jejich vůdce zmizel. Aron udělá zlaté tele a lid prohlásí: „Toto je tvůj bůh, Izraeli, ten tě vyvedl z Egypta!“ (Ex. 32:2). Stačí, aby se Moše opozdil a Hebrejci přepisují svou hostorii. "alternativní fakta" jak je můžeme vidět v USA nejsou nový vynález. Rav Pinchas Peli (1930-1989), izraelský rabín a profesor na Ben Gurionově univerzitě v Negevu, vysvětluje, že toto chování objasňuje psychologie davu: dav chce vůdce, lídra, a je ochoten následovat kohokoliv, pokud má strach. I zde najdeme souvislost s aktuálním děním. V dalších komentářích, zejména v Pirkej de rabi Eliezer, najdeme myšlenku, že Hebrejci chtěli božstvo, které bude připomínat ta egyptská. Tak moc byli prosáklí egyptskou kulturou a mentalitou. Nestačí jen vyjít z Egypta, je také třeba vypudit Egypt sám ze sebe.

Ať už přijmeme jakoukoliv interpretaci, z epizody se zlatým teletem se můžeme poučit ve třech věcech:
1. Vždy je možné spadnout zpátky do modloslužby, ze strachu, z netrpělivosti...
2. Vrtkavost člověka: chvíli po vyslechnutí a přijetí Desatera, které výslovně modloslužbu zakazuje, Hebrejci si vyrobí modlu.
3. Zodpovědnost elit: Aron, místo aby přijal svou roli lídra v Mošeho nepřítomnosti, kapituluje před požadavky davu. Ukazuje nedostatek kuráže a autority.

Tóra nám tedy jasně servíruje svody modloslužby a fakt, že židé a lidstvo obecně jsou náchylní těmto svodům podlehnout.

Přes to všechno Moše obhajuje hebrejský lid před Hospodinem. Text říká: Hospodin Mojžíšovi řekl: „Pozoruji tento lid – ó, jak je tvrdošíjný! Nech mě, ať je zachvátí plamen mého hněvu; vyhladím je, ale z tebe učiním veliký národ!“ Jinak řečeno: začněme znovu, jen my dva a s novým lidem. Ale Moše se ohradí: "„Běda!“ zvolal. „Tento lid spáchal veliký hřích; udělali si boha ze zlata! Kéž bys jim ten hřích nyní odpustil… A pokud ne, vymaž mne prosím z knihy, kterou píšeš.“ (Ex. 32:31) Moše, tak jako v minulosti, brání svůj hebrejský lid. Někteří komentátoři tvrdí, že pokud Moše brání svůj lid, je to proto, že se domnívá, že Hospodinův soud není spravedlivý, zejména proto, že Hospodin sám vyvedl děti Izraele z Egypta, kde se modloslužbě naučili. Jinak řečeno-Hospodin sám je nechal sestoupit do zkorumpovaného a zkaženého prostředí. Navíc, jiní komentátoři poukazují na způsob, jakým o Hebrejcích Hospodin mluví. Říká Mošemu: „Hned sestup dolů! Tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, spáchal zvrácenost." (Ex. 32:7) Israel, kterého Hospodin stále nazýval "můj lid" se najednou stal "tvůj lid", jakmile je Hospodin chce potrestat za hřích se zlatým teletem. Když jsou "dobří" patří Hospodinu a když "špatní" jsou zodpovědností Mošeho. Jeden midraš přirovnává situaci ke králi, který vlastní vinohrad, který pronajímá vinaři. Když je víno z vinice výborné, král říká: "Jak dobré víno produkuje má vinice!" a když špatné, říká vinaři: "Jak hrozné víno jsi vyrobil!" Až se jednou vinař ohradí: "Vinice Ti patří, ať už je víno dobré, nebo špatné."
Židé, zejména v Izraeli, jsou dnes velmi rozděleni-laici a věřící, ortodoxní a neortodoxní...Mošeho přístup nám jasně ukazuje, kdo jsme, my, židé: lid, společnost, jejíž členové musí být solidání jeden s druhým, přes všechny rozdíly. Nemůžeme se jen dívat na úspěchy členů tohoto společenství, ale musíme přijmout, že někteří členové dělají chyby a omyly, že s nimi nesouhlasíme, ale za které jsme určitým způsobem, kolektivně odpovědni a ke kterým je třeba se postavit čelem. V kontrastu s tím, co říká Kain, jsme strážci svých bratrů. To je jedno z možných poselství naší paraši.
Gut šabes!