První seder ve vlastní režii-přípravná fáze

Naše komunita pořádá každoročně komunitní seder na druhý večer svátku Pesach. První seder má tak každý ve své režii-s rodinou nebo s přáteli, doma nebo pozvaný k někomu jinému. My byli v minulých letech pozvaní u přátel (vloni nás bylo u stolu 16!), ale přátelé se přestěhovali do menšího bytu a jejich obývák už takové množství lidí nepojme a tak jsme se rozhodli, že je čas udělat seder ve vlastní režii a pozvat ty, kdo na seder nemají kam jít, jako jsem před pár lety byla já.
Jenže takový seder, to není tak jednoduché a je potřeba udělat celkem dost příprav, aby to všechno klapalo a neocitli jsme se u stolu, kde nám bude něco chybět a nebo jsme v půlce sederu nezjistili, že jedinou melodii, kterou dáme dohromady je Ma ništana. Nebo aby se u nás hosté nenudili celý dlouhý večer.

Přípravy bych rozdělila na teoretické a praktické. Hlavní část teoretické přípravy jsme provedli dnes po obědě. Prošli jsme s Elim celou hagadu, abychom zjistili, jak jsme na tom s melodiemi (je rozdíl pobrukovat si s davem a nebo být ten, kdo vede a zbytek pobrukuje s ním, a taky, jestli vlastně známe stejné melodie!), jestli některé pasáže přeskočíme a kdy se co dělá (na to máme úplně úžasnou Hagadu ve francouzštině, publikovanou naším známým Patrickem Hirschem, která má vedle sebe text v hebrejštině, transliterované hebrejštině a francouzštině a navíc ilustrace ukazující, co ten, kdo seder vede, v daný okamžik dělá. Taková Hagada je skvělá pro všechny, co si nejsou jistí v kramflecích a umožňuje participaci i těm, kdo nečtou plynule hebreštinu, aniž by někdo věděl, zda ji čtou v "originále" a nebo transliterovanou). Naši hosté také dostali za úkol přinést na seder nějaký krátký text nebo otázku k zamyšlení, abychom seder obohatili (tuhle "volnou diskusi" nejspíš zařadíme místo nepříliš záživné Gemary rabínů Josi Galilejského, Eliezera a Akivy, kteří násobili rány, které padly na Egypt ad absurdum).

No a praktické přípravy, to jsou, s výjimkou šabatových-svátečních svíček pro všechny pozvané ženy, otázky týkající se jídla-aby na sederovém talíři bylo vše, co na něm má být (aby člověk na poslední chvíli nezjistil, že nemá pečenou kost), co bude k večeři a kdy a kdo tu večeři uvaří-kromě nevyhnutelné kuřecí polévky s macesovými knedlíčky je rozumné najít nějaký jednoduchý recept, kterým je možné nakrmit velké množství lidí (co kdyby náhodou bylo hostů na poslední chvíli víc, než bylo plánováno). Takže já vyzkouším košer-le-Pesach variantu Baeckeoffe (vůbec totiž není nutné utěsňovat pekáč těstem a už vůbec není nutné dávat do Baeckeoffe vepřové-já udělám variantu se směsí hovězího, uzeného hovězího a jehněčího masa). A jako dezert si dáme ovocný salát. V alsaských (a nejspíš i francouzských obecně) domácnostech je pesachovou stálicí Mousse au chocolat (samozřejmě v parve variantě), ale nehodlám pokoušet osud a riskovat, že se budu dvě hodiny před začátkem sederu nervově hroutit, protože se pěna pořádně nenašlehala, srazila...(doplňte si sami). Radši si počkám na druhý seder, kam ji zaručeně někdo přinese, mňam!

No a někdy v mezičase je potřeba uklidit byt (ne, na oknech vážně chamec nemáme) a hlavně kuchyň, aby byla košer na Pesach, udělat nákupy (první část už mám zdárně za sebou). Ale úplně nejdůležitější je během následujících dvou týdnů nezešílet....věřili byste tomu, že místní košer sámoška měla včera, po skončení šabatu, otevřeno od osmi večer do půlnoci?! Jako kdyby byl Pesach už zítra a ne až za dva týdny...

P.S. kuřecí polévka s macesovými knedlíčky není stálicí pro všechny, protože zvlášť v chasidských kruzích je zvykem jíst během svátku Pesach macesy pouze suché z obavy, že by v nich mohl být nějaký zbytek tepelně nedostatečně opracované mouky, která by kontaktem s kapalinou mohla začít kvasit. My tyto obavy nesdílíme, mojí jedinou obavou je, aby se mi knedlíčky nerozvařily a nerozpadly.

P.S.2 Pokud nechápete, proč mám potřebu celý mesíc před Pesachem blogovat jen o Pesachu, tak vysvětlení je jednoduché-Pesach je můj zdaleka nejoblíbenější židovský svátek, i přes to (nebo možná právě proto?) že vyžaduje spoustu práce a příprav. Co se mě a Pesachu týče, jsem jak malej Jarda, co se těší na Vánoce... :)