Ceremonie k oslavě 14. července

Ve Francii je 14. červenec státní svátek (letos ovšem připadá na sobotu), který připomíná pád Bastily a začátek Velké francouzské revoluce. A protože v Alsasku máme z historických důvodů konkordát, to znamená, že odluka církve od státu není úplná a stát platí katolické, protestantské a židovské (konzistorní) duchovní, tak jsou určité státní svátky připomínány i v synagoze. A tak je vždy na šabat, který připadá nejblíž ke 14.červenci v hlavní konzistorní synagoze organizována krátká ceremonie za účasti nejrůznějších hodnostářů. A protože letos připadá 14.červenec na šabat, ale to většina hodnostářů nemá čas přijít, protože musí být jinde, a protože příští šabat už je součástí 9 dnů, které vedou k Tiša be-av a kdy je zvykem držet smutek a nepořádat žádné veselice (krom jiného), proběhla ceremonie už tento šabat.
V hlavní synagoze tedy skončila bohoslužba relativně brzy (už v 11:20) a pak už i ženy mohly slézt z balkónu a přijít si sednout mezi muže. Ne, že by z toho byl vrchní rabín nějak nadšen, ale protože se jedná o svátek republiky, za přítomnosti mnoha jejích zástupců, musí se smíšenému sezení v průběhu ceremonie podvolit, protože jinak by dlouho vrchním rabínem nebyl.
Šámes si na sebe vzal sváteční frak a dvourohý klobouk (opravdu netuším, jak se to jmenuje česky, ale nosil ho Napoleon a vypadá nějak takhle). Za ním přišli zástupci spolků bývalých bojovníků z Alsaska i s jejich prapory a v parádních uniformách a po nich zástupci města i státu (starosta, prefekt, velitel četnictva a policejní velitel, vojenský velitel a zástupci církví a dalších organizací). Synagogální sbor zazpíval Ma Tovu a ještě něco, pak měl rabín projev, který nebyl slyšet, protože použít o šabatu mikrofon nepřichází do úvahy (co jsem tak zaslechla od těch, co seděli blíž, o nic jsme nepřišli), pak vyndal židovský vojenský duchovní jeden svitek z Aronu (Aron ha-kodeš alias schránka na Tóru), přečetl modlitbu za Francii, vrátil svitek, sbor zazpíval ještě jednu na rozloučenou a šlo se na kiduš. Zajímavé bylo, že nosiči praporů pozdravili svitek Tóry skloněním praporů, to se mi moc líbilo.
Znovu jsem si položila otázku proč vlastně v ČR neříkáme modlitbu za Českou republiku? V siduru Sichat Jicchak byla modlitba za císaře Františka Josefa. Tušíte někdo, zda existovala modlitba za 1. republiku? Osobně bych si tipla, že ano. Proč tedy nebyla tato tradice obnovena po roce 1989 (že se nikdo neměl k tomu, aby se modlil za blaho komunistického režimu, je pochopitelné)? Francouzi jsou větší vlastenci než Češi, takže nikoho nepřesvědčuji, že by měl dělat speciální ceremonii k 28.říjnu, ale proč není ani v ortodoxním (Adir ba-marom) ani v liberálním (Hegjon lev) modlitba za ČR? To, že to momentálně není žádná sláva přece neznamená, že bychom se neměli modlit za to, aby to bylo lepší! Ve Francii to má k ideálu koneckonců taky dost daleko...

Tady je text, který se od roku 1808 recituje ve všech synagogách v sobotu před uložením svitku Tóry do Aronu, překlad je můj vlastní:

« Éternel, Maître du monde, Ta providence embrasse les cieux et la terre ; La force et la puissance T’appartiennent ; par Toi seul, tout s'élève et s'affermit. De Ta demeure sainte, ô Seigneur, bénis et protège la République française et le peuple français. Amen. Regarde avec bienveillance depuis Ta demeure sainte, notre pays, la République française et bénis le peuple français. Amen. Que la France vive heureuse et prospère. Qu'elle soit forte et grande par l'union et la concorde. Amen. Que les rayons de Ta lumière éclairent ceux qui président aux destinées de l’État et font régner l’ordre et la justice. Amen. Que la France jouisse d’une paix durable et conserve son rang glorieux au milieu des nations. Amen. Accueille favorablement nos vœux et que les paroles de nos lèvres et les sentiments de notre cœur trouvent grâce devant Toi, ô Seigneur, notre créateur et notre libérateur. Amen » rabin Korsia 2015 : « Que l'Eternel accorde sa protection et sa bénédiction à nos forces de l'ordre et à nos soldats qui s'engagent, dans notre pays et partout dans le monde, pour défendre la France et ses valeurs. Les forces morales, le courage et la ténacité qui les animent sont notre honneur »

«Všemohoucí, králi světa, Tvá prozřetelnost objímá nebesa i zemi, síla a moc Ti náleží, jen díky Tobě vše povstává a udržuje se. Pane, požehnej ze svého svatého sídla Francouzskou republiku a francouzský lid, amen. Shlížej ze svého svatého místa s přízní na naši zemi, Francouzskou republiku a požehnej francouzský lid, amen. Nechť Francie prosperuje a žije šťastně, nechť je je silná a velká díky svornosti a souladu, amen. Nechť paprsky Tvého světla osvěcují ty, kdo jsou v odpovědných pozicích státu a nechť dají vládnout právu a spravedlnosti, amen. Nechť se Francie těší z trvalého míru a udrží svou slávu mezi národy, amen. Přijmi s přízní naše prosby a nechť slova našich rtů a touhy našeho srdce před Tebou najdou přízeň, Pane, náš stvořiteli a vykupiteli, amen. » Přidáno rabi Korsiou, vrchním francouzským rabínem v roce 2015, po atentátu na HyperCacher : « Nechť Všemohoucí ochrání naše pořádkové síly a naše vojáky a požehná jim, když všude ve světě chrání Francii a její hodnoty. Morální síla, odvaha a houževnatost, které je pohání jsou naší ctí, amen. »