mercredi 11 décembre 2019

Nepříjmnosti se smíšenými sňatky

Už zase budu otravovat s tímhle tématem, tentokrát to budou dvě relativně čerstvé události z naší liberální komunity. První se odehrála v létě, kdy neteř jednoho ze členů komunity s chtěla vdávat a přestože její vyvolený není žid (nějaké židovské předky má, ale není židem podle halachy a nemá alespoň zatím v úmyslu konvertovat) chtěla to nějak oslavit i v komunitě. Ideálně slavnostním kidušem. Byl z toho hodně nepříjemný rozhovor, ale nakonec pochopila, že není možné udělat takovou akci, u které by to vypadalo, že nadcházející sňatek je nějakým způsobem komunitou "schvalován" (dala jsem to do uvozovek, protože do volby životního partnera komunitě nic není a ona i její partner jsou samozejmě vítáni a v rámci možností maximálně integrováni, navíc jejich děti budou židy podle halachy bez jakéhokoliv problému). Nakonec z toho byla jen velmi skromná akce po páteční bohoslužbě, které se zúčastnila rodina snoubenců a snad to oba dva časem rozdýchají (obzvlášť nevěsta z toho byla hodně rozčarovaná a Eli jako předseda si musel docela vyslechnout).
Druhá událost je mnohem čerstvějšího data-v pátek po kabalat šabat přišla za Elim jedna dvojice, aby se zúčastnil jejich mezináboženské svatební ceremonie. Ale nebyla to jen tak nějaká dvojice-oběma je kolem padesáti, ona dříve bývala nejmladší předsedkyní lóže Bnej Brit ve Francii, je vdova a z prvního manželství má syna. On je protestantský pastor a ne obyčený, v podstatě na úrovni biskupa. Už jen to, že spolu chodí, před lety způsobilo velký skandál a ona byla v podstatě vypuzena z konzistorní synagogy. A teď se rozhodli vzít a po civilním sňatku udělat mezináboženskou ceremonii, do které chtějí integrovat rituály z každé tradice, které nejsou tomu druhému nepříjemné. A po Elim by chtěli, aby tam reprezentoval židovství a měl nějaký proslov...nechtěli po něm odpověď hned a Eli, ačkoliv se cítí polichocen, se je chystá odmítnout. Má pro to hned několik důvodů-kromě toho, že v podobné mezináboženské ceremonii nevidí smysl (taková ceremonie má určitě smysl pro tu konkrétní dvojici, ale nedává smysl z židovského ani křesťanského pohledu) a osobně prostě smíšené sňatky nepovažuje za ideál, jde i o problém marit ajin (zběžný pohled)-tedy, že by to pro neinformovaného pozorovatele mohlo vypadat, jako že liberální židovství provádí smíšené sňatky. Ačkoliv Eli není rabín, je předsedou obce, která rabína nemá a tak je jejím hlavním reprezentantem. A tenhle sňatek zase rozvíří skanál, který tady už byl, když spolu začali chodit. A všichni víme, že když jde o drby, technickými detaily se nikdo nezatěžuje.
Ačkoliv měl Eli jasno vlastně hned, stejně se ještě zeptal na názor našeho "rava" (bývalého rabína, který momentálně rabínuje v Barceloně a který je pro nás stále vzorem a referencí, co se halachy týče). Ten mu potvrdil, že skutečně není dobrý nápad se aktivně účastnit podobné ceremonie a navrhl nějaká "řešení", které je možné dvojici nabídnout.

Je fakt, že být předsedou obce, která nemá rabína, neznamená jen se starat o běžný provoz, ale také řešit spoustu problémů, které jsou určené rabínovi, který na to má vzdělání (a jako manželka předsedy mohu potvrdit, že to zabírá spoustu energie a času)...

1 commentaire:

  1. Tohle je opravdu ožehavé téma. Osobně si dovedu představit funkční manželství sekulárních "věřících", ale ve chvíli, kdy to s dodržováním micvot myslíme vážně, tak se to samozřejmě týká i židovské domácnosti, dodržování rituální čistoty, šomer šabat, svátků atd. Jak to dělají ve zmíněném židovsko-pastorském páru je mi záhadou, ale asi jim to nějak funguje, jinak by se doufám nechtěli brát :-) Ale to by měla být výjimka potvrzující pravidlo, nikoli precedens. Obecně židovstí se historicky od ostatních náb-ženství vždy distancovalo a byly k tomu dobré důvody. V českých zemích v počátku 20. století se smíšené sňatky docela rozjely a při šoa to některým lidem zachránilo život (pokud se s nimi nežidovský partner odmítl rozvést). To ale neuvádím jako argument pro (taky tehdy většina židovských rodin byla sekulárních).
    Kolegyně v práci do mě občas rýpne, co se stane, až se místo do švarného židovského chasníka zamiluju do křesťana, nebo ateisty... Mno, doufám, že se to nestane :-) Už proto, že si nedovedu představit, že by některý z nich byl natolik tolerantní, aby se vyrovnal s mým způsobem života, takže celá otázka je vlastně nonsens. A samouřejmě chci židovskou svatbu, jinak to pro mě nemá smysl:-) Spíš je to zajímavé z hlediska, jak na to koukají lidé z nežidovského prostředí - jim to jako problém zrovna nepřijde.
    R.

    RépondreSupprimer