Rabi Hammer se ve svém komentáři zaměřil na verš 8:21, kde po potopě Nejvyšší říká, že už kvůli člověku nikdy neprokleje Zemi, protože člověk má sklony ke špatnosti od svého mládí. Zmiňuje komentář, které řeší, zda má dítě "jecer ha-ra" už při početí, nebo ho získává až při narození. O potřebnosti "jecer ha-ra" pro lidskou existenci a nutnosti ho korigovat pomocí "jecer ha-tov" (sklonu k dobrému). Rabbi Hammer přirovnává "jecer ha-ra" k impluzivnímu, instinktivnímu chování, které nás nevede nutně ke zlu, ale k sobecké volbě, naplňování vlastních tužeb bez ohledu na druhé, ze které to zlo často vzniká jako vedlejším nezamýšleným produkt. Naproti tomu "jecer ha-ra", který dítě podle kometářů získává až ve věku bar/bat micva je připodobněn k rozumové úvaze, která je schopná filtrovat a usměrňovat naše impulzy.
Rodič, který neudrží nervy na uzdě a vyletí jako čertík z krabičky a třeba i v horším případě na dítě vztáhne ruku, svého činu (je-li normální) nejpozději po vychladnutí, často okamžitě, lituje a hledá cesty, jak to dělat jinak. Normální člověk, který nezvládl své emoce a udeřil svoj dítě (budu operovat s tímhle příkladem, ačkoliv tělesné tresty odmítám, ale ve vztahu k potopě je to asi nejlepší paralela) se lekne svojí vlastní síly a tak nějak uvnitř sebe tuší, že fyzický trest nelze stupňovat, pokud z toho má dítě vyjít živé a zdravé. Že je potřeba najít jiný způsob jak ukázat dítěti, že jeho chování není v pořádku. A ž musí najít jiný způsob, jak zvládat svoje vlastní emoce.
Nejvyšší potopou sešle na lidstvo ultimátní trest, ale vzápětí říká, že tenhle trest už na lidstvo nikdy nesešle-ne proto, že by si ho lidé svou špatností už nikdy nedokázali vykoledovat, ale proto, že takový trest k ničemu dobrému nevede. K čemu vedlo zničení Sodomy a Gomory, ultimátní trest v malém měřítku? K incestu. Až kniha Jonáš ukazuje úplně jiné zakončení příběhu hříšného města-pokání a odpuštění. "Jecer ha-ra" tady je, je potřeba s ním pracovat-prostřednictvím přikázání, která dal Hospodin nejprve Noemovi a pak synům Israele. K čemu vede seřezání vařečkou (potopa)? K čemu vede jedna facka (Sodoma a Gomora) a k čemu vede pomoc s nápravou a odpuštění (Ninive)? A vidíme to i v příběhu o Korachovi a jeho vzpouře, že se Korach propadl do země nemělo žádný větší vliv na remcání Hebrejců v poušti. Rabi Sacks často ve svých komentářích říká, že je třeba sledovat narativ, co příběh říká jako celek a v tom hledat poučení. A pro mě z těchto příběhů plyne poučení, že tresty a násilím člověk ničeho dobrého nedosáhne.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire