Letošní Pesach bude opravdová výzva. Nejen proto, že koronavirus řádí v plné síle. Koneckonců, s různými, i velmi drasickými, omezeními žijeme už rok tak jsme si na ně chtě nechtě zvykli. Objednávání přes internet všeho možného, zoomování, to všechno už je dneska pro většinu lidí rutina.
Začátek letošního Pesachu ale nekoliduje jako v předešlých letech s Velikonocemi (kdy jsme si tím pádem nemuseli vybírat tolik dovolené), on navíc připadá na sobotu večer. To znamená, že to, co bychom normálně dělali na Erev Pesach, musí být hotovo už před začátkem šabatu. Chamec budeme hledat už ve čtvrtek večer, spálíme ho v pátek ráno a na šabat už to doma musí být pesachdik. Až na to, že na dvě ze tří šabatových jídlel (večeři a oběd) potřebujeme něco, nad čím můžeme říct "...hamoci lechem min ha-arec" a na Erev Pesach, který bude právě o šabatu, nejíme macesy, aby jejich chuť pro nás byla při sederu nová. Co s tím?
Možností je několik. Ta, kterou vám budou všechny dnešní ortodoxní weby cpát, je ta, že si na šabat necháte malé množtví chamecu, který použijete na moci. Tedy, že budete hledat chamec ve čtvrtek večer, spálíte chamec v pátek dopoledne, ale neodříkáte "al chamira..." (nulifikace nenalezeného chamecu, protože tím byste za prach prohlásili ty chaly, nebo pity nebo něco podobného, co si schováváte na šabat), pak v pátek večer a v sobotu dopoledne (veškerý chamec musí zmizet z domu do cca 10h dopoledne, přesný čas vždy závisí na tom, kde se nacházíte a bývá vyznačen v luachu, nebo ho lze dohledat na internetu). Ubrus je vyklepán venku a následně uložen k chamecovým věcem, je třeba dávat pozor, aby drobečky někde nezůstaly. "Kol chamira..." je odříkána právě po tomto brzkém obědě a pečlivém odstranění drobečků. Šabatová jídla (košer le-pesach) jsou servírována na jednorázovém nádobí, aby nedošlo ke kontaminaci pesachového nádobí. Tahle varianta je asi celkem schůdná pro jednotlivce nebo bezdětný pár. Moc si ji neumím představit v rodině s malými dětmi, co mají velký rozptyl drobků. Respektive umím, jen ta scéna má velmi daleko k tomu, čemu se říká "oneg šabat" (požitek ze šabatu).
Druhá varianta je vcelku jednoduchá-použijte na moci macesy, zadělané z ovocného džusu nebo vajec. Takovým macesům se říká "maca ašira" (bohatý maces). Maca ašira nemůže být použita na seder, protože to musíme jíst "chudý chléb", tedy obyčejný maces, abychom splnili micvu. Ale na Erev Pesach ho jíst můžeme. Tím pádem nevzniká žádný problém s eventuálním chamecem, který by se nám mohl doma někam zatoulat, nemusíme spěchat s tím, abychom jedli oběd a odříkali birkat ha-mazon před cca 10.hodinou dopoledne a můžeme si užít klidný šabat a odpočinout si před sederem. Proč tedy současné ortodoxní weby tuhle možnost nezmiňují? Je to proto, že aškenázský zvyk je nejíst maca ašira o Pesachu, protože se obávají, že při použití džusu, vína nebo vajec místo vody by přeci jen mohlo dojít k přimíchání vody do směsi, následně dojít ke kvašení a vznikl by chamec. Naši sefardší souvěrci naštěstí tuto domněnku nesdílí a proto je možné sehnat maca ašira s hechšerem na pesach (bez razítka "košer le-pesach" to samozřejmě může být a pravděpodobně je chamec), certifikuje je mimo jiné Ortodoxní unie (OU) nebo francouzský rabinát. Tuhle variantu silně doporučují dvě konzervativní responsa, na které najdete odkazy níže, ale nejde o žádný liberální výstřelek, protože tuto možnost navrhuje ve svých responses rabi Feinstein, a Josef Karo ve svém díle Bejt Josef uvádí, že použití maca ašira by pravděpodobně bylo preferovaným řešením problému, ale vzhledem k tomu, že ne všichni si maca ašira mohou dovolit, rabíni na tomto řešení netrvají. To bylo ovšem v 16.století.
Navíc-šabat před Pesachem NENÍ Pesach a certifikovaná maca ašira NENÍ chamec!
Na třetí šabatové jídlo, kdy bychom normálně také preferovali použití chleba a následného odříkání birkat ha-mazon, můžeme buď spoléhat na benevolentnější interpretaci a jíst také maca ašira, nebo se držet striktního výkladu a jíst jen ovoce, zeleninu nebo ryby. Tento striktní výklad je v základu odvozený od použití reálného chamecu na večeři a oběd, jak je popsáno výše, ale jíme-li maca ašira, můžeme limitováním třetího jídla zvýši chuť na ten opravdový maces při sederu.
Takže, chcete-li si ušetřit nervy na šabat (navíc šabat Hagadol!), zeptejte se svého dodavatele macesů, zda bude také k dostání "maca ašira".
Pokud nebude, můžete popřemýšlet ještě nad řešením, které navrhuje Ovadja Yossef (je v responsu rabi Golinkina níže). Ten říká, že obyčejný maces může být použit v pátek večer a na sobotní poledne si připravíme maces uvařený v polévce (bude mít tedy chuť polévky) nebo osmažený na pánvi v oleji. Vaření v polévce si celkem umím představit s bytelným sefardským macesem, ale u toho křehkého strojového aškenázského si to moc představit neumím. Smažení na pánvi (vykošerované, samozřejmě) zase vyžaduje hodně velkou pánev, aby se tam maces vešel a nerozlámal se.
Vlevo: sefardský maces, vpravo: aškenázský maces
Responsa:
A příště něco o plánování!
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire