Maase berešit

 Po dlouhé době nás navštívil náš kamarád Izák, který se obhájení doktorátu vrátil do Izraele. Izák je ex-charedi a strávili jsme s ním s Elim mnoho šabatů diskuzí o všem možném. A v pátek jsme zase měli možnost navázat tam, kde jsme přestali. Řeč přišla i na to, jaký je vlastně obecný charedi přístup k evoluční teorii a stvoření světa, vztahu vědy a náboženství a jak se mnozí uchylují k různým pseudoargumentacím. A jestli je větší problém, že vesmír je starý miliardy let nebo to, že 600 000 Hebrejských mužů nejspíš nikdy z Egypta nevyšlo.

Já s Elim jsme produkty sekulárního vzdělání. On s důrazem na filozofii, já na přírodní vědy. Izák vyrostl v charedi rodině a dostalo se mu vzdělání v náboženských školách. Takže přestože má dnes Izák doktorát z biomedicínské statistiky, jeho výchozí pozice se od té naší zásadně liší. Já se o náboženství začala zajímat v pubertě, ale z dětství si pamatuju, jak jsem často chtěla, aby mi vyprávěl pohádku o stvoření světa. Táta mi vyprávěl některé biblické příběhy, ale pokud vím, on nikdy žádné náboženské vzdělání nedostal a čerpal principiálně z animovaného filmu Svoření světa od Jeana Effela a Eduarda Hofmana. A nikdy jsme se nedostali dál, než ke stavbě Babylónské věže. Tím pádem pro mě byl příběh o stvoření světa mýtem a když jsem se postupně dozvěděla o teorii velkého třesku a evoluci, neměla jsem problém je přijmout. Dinosauři mě nikdy moc nebrali, ale jejich existence a vyhynutí pro mě nepředstavovaly problém. Když jsem se tedy začala zajímat o Bibli, nikdy mi ani nepřišlo na mysl, že bych musela věřit doslovně v to, co se v ní píše. Prostě jsem to od začátku brala tak, že existuje nějaká informace, učení, které nám Bible chce sdělit a vedle toho forma, kterou tu informaci sděluje. A postupným, nikdy nekončícím, studiem se k ní člověk prokopává.

Když tedy Izák během diskuze položil otázku, zda bychom byli ochotní přijmout teorii o stvoření starého světa (podle této teorie Hospodin skutečně stvořil svět tak, jak se to píše v Tóře, ale "pro zábavu" nebo "na vyzkoušení naší víry" nám tady nechal v různých vrstvách dinosauří kosti a podobně, abychom si mysleli, že je Země ve skutečnosti starší), tak jsem vůbec nechápala, proč se na něco takového ptá! Vždyť přece není potřeba brát všechno do slova, to co je na příběhu stvoření důležité (alespoň pro mě) je, že všechno bylo "tov" (dobré) a že člověk byl stvořen k obrazu Božímu. Jestli to trvalo 6 dní, nebo miliony let je fuk. 

Ale pro určitý segment judaismu (ale i křesťanství) zjevně doslovné chápání textu o stvoření světa důležité je. Izák nám vysvětlil, že když jak kluk položil nějakou takovou otázku o stáří Země, dinosauřích kostech a podobně, svému otci, tak ten mu právě řekl: "dejme tomu, že svět byl stvořen už starý" A Izák správně pochopil, že jeho otec této teorii sice také nevěří, ale nemá nejmenší chuť s ním o tom diskutovat. A že má přestat se ptát na podobné věci. A chovat se, jako by to, co je psáno, byla pravda doslova a do písmene.

Snažili jsme se pak dobrat toho, proč je pro někoho rozpor mezi biblickým a vědeckým popisem problém. Je to proto, že někdo může mít pocit, že když necháme vědu do biblických příběhů moc šťourat, nic nám z nich nezbyde? A autorita Tóry bude ta tam? Nebo je pro "obecné" publikum příliš složité promýšlet, jak sladit vědecké poznání a tradici? Proč je pro někoho problém přijmout Rabiho Sackse a jeho velmi jednoduché a přesné vysvětlení, že věda hledá odpovědi na "co?" a "jak?" a náboženství na "proč?" a z jsou tedy komplementární, nikoliv v opozici. A místo toho se snaží nacpat Nejvyššího tam, kam zatím věda nedosáhla, nebo do nějakých alternativních teorií? Aby pak ve světle nových vědeckých poznatků museli defenzivně hledat nějaké jiné, vědou neosvětlené místo, nebo novou teorii...

A kdy vlastně tyhle otázky začít řešit s dětmi? 

Když jsem psala tenhle článek, napadlo mě se podívat na TheTorah.com, jestli tam nebude nějaký zajímavý článek...a ono jich tam bylo k tématu hned víc. A tak místo závěru jen několik odkazů a podnětůk přemýšlení:

Psychologická obrana v případech, kdy se víra dostane do konfliktu s fakty (Prof. Solomon Schimmel)

Výuka biblické kritiky na moderně ortodoxní škole (Sara Susswein Tesler)

Joel, který se dal na biblickou kritiku a nepřestal být chasidem

*V židovství jsou dva termíny užívané Talmudem pro otázky spojené se vznikem vesmíru a jeho významu-maase berešit (dílo stvoření) a maase merkava (dílo vozu-myšlena Ezekielova vize). Podle tradice se maase berešit má učit jen v konfiguraci jeden na jednoho (učitel-žák) a maase merkava tak, že žák pochopí sám a přednese svoje pochopení učiteli (mišna Chagiga 2:1), protože jde o citlivé věci, náchylné ke špatnému pochopení a dezinterpretaci. Odtud název blogu.