V této paraše se poprvé dočítáme o stavbě stánku setkávání (miškan), kde budou v arše uloženy desky desatera a který bude s Izraelity putovat pouští, po dobytí Kenaánu se bude opakovaně přemisťovat z místa na místo, až král Šalamoun zbuduje Chrám v Jeruzalémě a archu uloží tam (a po prvním zničení Chrámu se po ní slehne zem).
Tato paraša představovala pro mnohé komentátory oříšek-k čemu je potřeba přenosný chrám, přesně popsané vybavení a obětní bohoslužba? Mnozí komentátoři (midraše, Raši, Abravanel...) vysvětlují, že Tóra není chronologická a že paraša Truma ve skutečnosti následuje až po paraše Ki Tisa, kde je popsán hřích se zlatým teletem. A že tedy miškan slouží buď jako pokání nebo jako lék pro lid, který se po svém hříchu cítil být Hospodinu vzdálen. Rambam je toho názoru, že miškan se vším jeho detailním vybavením a obětmi a následně Chrám sloužili jako pedagogická pomůcka, díky které byl lid postupně odstaven od modloslužby, protože Hospodin samozřejmě nepotřebuje cítit vůni masa páleného na oltáři.
V návaznosti na Rambamův komentář se nabízí otázka, zda ten třetí Chrám, o jehož zbudování se má postarat Mesiáš, opravdu potřebujeme? Nestačilo těch 2000 let, co Chrám nestojí k tomu, abychom se definitivně oprostili od potřeby obětní bohoslužby? Kdo z těch, kdo každý den v Amidě (avoda) prosí o obnovení Chrámové bohoslužby, byl schopný na Pesach dorazit do Chrámu s beránkem, kterého předtím měl 4 dny doma, nechal ho tam spolu se statisíci dalších beránků podříznout knězem a následně ho s rodinou upéct a sníst s macesem a hořkými bylinami? (Reformní a konzervativní sidury tuhle část avody poupravily, konzervativní přístup je obvykle Chrám ano, oběti ne.) Tuším, že to byl rabi Kook, kdo řekl, že v třetím Chrámu budou probíhat pouze oběti rostlinné-ovoce, obilí, olej, ale ne zvířecí. Dejme tomu, jaký význam ale mají tyto oběti pro "lidi z města", pro ty, kdo vše výše uvedené kupují v supermarketu nebo na trhu a nemají to spojení s půdou-tu nejistotu, zda se urodí, zda moje úsilí přinese plody? A nebyl by to krok zpět?
Talmudičtí rabíni přišli se systémem tří modliteb během dne, které jsou pronášeny v časech, kdy byly v Chrámu přinášeny pravidelné oběti. Tím je každý propojen se systém, jaký fungoval v Chrámu a zároveň každý přináší oběť-svůj čas. Tato obět je srozumitelná všem, je tedy záhodno se vracet k původnímu "materiálnímu" modelu? A nebo bude třetí Chrám jen velká synagoga, ve které ale bude hořet jen menora a zbytek vybavení bude ležet ladem?
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire