Maceva

Maceva je náhrobní kámen a je zvykem ho instalovat na hrob zhruba za rok po úmrtí dotyčného (minimální časový rozestup je 30 dní smutku-šlošim). Minulou a předminulou neděli jsme se s Elim učastnili "vztyčení/odhalení náhrobního kamene" (nikoliv doslova, náhrobní kámen je již instalován a není ani nijak zahalen, ale rodina a přítelé se sejdou na hřbitově a rodina odříká kadiš, jde o záležitost tak na půl hodinky).
První maceva proběhla na místním městském hřbitově, kde má naše komunita svůj oddělený prostor (za určitých podmínek povolujeme i pohřbení nežidovských manželských partnerů našich členů). Jednalo se o dlouholetého člena naší komunity a vdova byla ráda, že jsme s Elim přišli, podpořili minjan a položili kamínek.
Druhá maceva proběhla na malém vesnickém židovském hřbitově asi hodinu cesty od Štrasburku a byla vedená ortodoxním rabínem z nedalekého Sarreguemines. Před vstupem na hřbitov odříkal chazan příslušná požehnání, rabín měl na hřbitově proslov (hlavně mluvil do duše dětem zesnulé paní, které se moc nemají k tomu, aby židosvtví předali i svým dětem), nakonec jsme všichni udělali čelem vzad abychom při kadiši byli čelem k bráně hřbitova (pokud jsem to správně pochopila, je to nějaká místní pověra, stejně jako židovské náhrobky jsou stavěné čelem k bráně hřbitova a byl-li hřbitov rozšířen a udělána jiná brána, pak nové náhrobky směřují k nové bráně a tak vznikají hřbitovy, kde v každé části náhrobky směřují jinam).
Nakonec jsme všichni položili kamínek (tak si říkám, že okolí židovských hřbitovů musí být úplně kamínků prosté), popovídali si s dalším zúčastněnými a jeli domů.