mercredi 28 juin 2017

Chukat (Nu. 19:1-22:1)

Tento týden čteme parašu Chukat, ve které najdeme dvě hlavní témata-příkaz o červené krávě a smrt Miriam a následný nedostatek vody, kdy Moše místo mluvení ke skále, do skály uhodil holí a následně mu Hospodin oznámí, že ani on, ani Aron do země zaslíbené nevkročí. Ačkoliv je potrestání Mošeho velmi zajímavým tématem, budu se dneska věnovat případu červené krávy.

Dokonale červená kráva bez jediného chlupu jiné barvy měla být zaříznuta a spálena mimo tábor. Její popel pak byl smíchán s vodou (z pramene) a tou byli očišťováni ti, kdo se stali rituálně nečistými, protože přišli do kontaktu s mrtvým tělem, kostmi nebo i jen hrobem. Osoba, která rituál provádí musí být rituálně čistá, nicméně provedením rituálu se stane nečistou (do večera). Příkaz o červené krávě spadá do kategorie "chukim" příkazů pro které nemáme žádné logické zdůvodnění a máme je vykonávat jen a pouze proto, že to po nás Tóra žádá.
S rituálem červené krávy je ale spojen jeden paradox. Podle rabínů v současnosti není nikdo, kdo by nebyl rituálně nečistý z důvodu kontaktu s mrtvým tělem (kostmi, hrobem etc.). Ani kohanim, kteří tradičně nesmí na hřbitov, aby se neznečistili, nemohou být dnes považováni za rituálně čisté. Otázkou tedy je, kdo by, v případě, že by Mesiáš dorazil a vybudoval třetí chrám, mohl provést rituál červené krávy? Protože má-li být Mesiáš z rodu Davidova (t.j. ben David, tedy z otcovy strany), těžko může být zároveň Kohen (kněžství se taktéž dědí po otci) a tak i kdyby byl mesiáš nějakým zázrakem rituálně čistý (jak se to pozná?), pak stejně nemůže rituál provést, neb je vyhrazen Kohenům.
A bez tohoto rituálu nemohou Kohanim přinášet oběti v Chrámu a lidé nemohou přinést a jíst korban Pesach (pesachovou oběť-beránka, proto se také tato část paraši Chukat čte na šabat Para , poslední šabat v měsíci Adaru, t.j. dva týdny před Pesachem, jako maftir, aby připoměla všem, že pesachovou oběť mohou jíst pouze, jsou-li rituálně čistí). Z tohoto hlediska se tedy jeví všechny nácviky obětí, chrámových rituálů a hledání potenciální červené krávy, které provádí Jeruzalémskéhý Chrámový institut, jako zbytečné.
Můj pohled na obětní bohoslužbu je jednoduchý-měla smysl v době, kdy většina židů byli zemědělci a přinášeli tedy oběti z toho, co vypěstovali a ze svých stád. Ve chvíli, kdy většina židů žila ve městě (což byla mimochodem situace už na sklonku druhého Chrámu) a se zemědělstvím nemá nic společného, ztrácí obětní rituál svoji sílu (možná proto se synagogy začaly objevovat už před zničením druhého Chrámu).  V dnešní době v potu tváře vyděláváme peníze a máme málo času. Logicky tedy pro nás má význam oběť peněz a času-modlitba a cedaka. Co se mě týče, třetí Chrám by měla být spíš synagoga než jatka (jen si zkuste spočítat, kolik pesachových beránků kněží zařízli v jeden den...i Talmud říká, že měli krev až po kolena), výjimečná synagoga, klidně se speciálními pravidly rituální čistoty, ale synagoga.
No, každopádně, Mesiáš zatím nedorazil a nevypadá to, že by se k tomu v dohledné době chystal, takže tyhle starosti můžeme zatím odložit...ale když tak pozoruju, jaké vášně propukají jen kolem toho, kdo, kde a jak se může modlit u Západní zdi, Mesiáš bude muset být v první řadě skvělý vyjednavač...

P.S. otázkám rituálu červené krávy se věnuje celý jeden traktát Talmudu-Para. Podle Talmudu bylo v celé historii připraven popel pouze ze sedmi (někdo říká z devíti) červených krav a rituál pokračoval ještě dlouho po zničení druhého Chrámu, dokud byl popel k dispozici.

Aucun commentaire:

Enregistrer un commentaire