Na začátku srpna jsme strávili s Elim necelé dva týdny v ČR Navštívili jsme rodinu, zajeli do Mikulova, do Třebíče a do Brna, abych mu mohla ukázat i jiné kouty ČR než jen sever Čech a Prahu.
Cestování se samozřejmě neobejde bez kompromisů-ubytovaní jsme byli u mých rodičů, kteří nejsou židé a jedli jsme buď u nich a nebo, pokud jsme byli mimo domov, jako třeba v Mikulově, v restauracích (fakt mě těší, že někde nabízí i jiné vegetariánské jídlo, než smažák!). Je tedy zřejmé, že jídlo nebylo podle našich domácích standardů, ale drželi jsme se našeho "cestovního" kompromisu-žádné maso, jíme pouze vegetariánská jídla, eventuálně ryby (košer druhy). Nezkoumáme, v jakých hrncích bylo jídlo vařeno, protože pokud bychom trvali na našich standardech (které nejsou nijak přísné, nenapadlo by mě například zvát na jídlo někoho zbožného z ortodoxní obce, protože by pravděpodobně naše standardy neakceptoval jako dostatečné) tak se nenajíme a hlavně by to moji rodiče nevydýchali. Teda hlavně maminka. A přeci jen, ctít otce a matku je potřeba...
Ale musím přiznat, že jsem ráda, že žiju ve Štrasburku, židovský život je tady o tolik jednodušší. Je jednodušší, protože tady je veškeré potřebné židovské zázemí a je jednodušší, protože se nemusím neustále obhajovat a nemusím dělat neustálé ústupky rodičům (párkrát do roka se to dá vydržet), hlavně tedy mamince. Napsat to můžu, protože můj blog už dávno nečte. Protože na jednu stranu mi stále tvrdí, jak naši volbu respektuje a na druhou stranu je vidět, jak moc jí naše odlišnost vadí. Ano, hodně se nám během těch pár dní přizpůsobili, to je potřeba ocenit (vaření vegetariánských jídel), ale kdybychom je dostali bez těch doprovodných komentářů, bylo by to ideální. Bylo by skvělé, kdybych nemusela z železnou pravidelností obhajovat délku sukní, které nosím (pod kolena) a absenci velkých výstřihů (je moje máti jediná na světě, která mi pravidelně říká, že bych se měla víc malovat a oblékat odvážněji?). Připomnělo mi to téma letošní gay-pride, rozdíl mezi tolerancí a respektem...
Moc hezky napsané, tohle asi řeší každý konvertita - jak se nadále stýkat se svou rodinou a přáteli, když při těchto příležitost musí nutně docházet i ke konzumaci potravy? Líbí se mi, že nejste z těch, kteří by se u cizích nenapili ani vody ze sklenice :-)) S vegetariánskou volbou v restauracích to řeším podobně, a hlavně nepřemýšlet, že ten smažák byl smažený ve stejném oleji jako v lepším případě kuřecí řízek... U mamky si dám i maso, docela bez protestů přistoupila na kompromis, že při vaření masa nepoužije nic z mléka a třeba kuře mi peče odděleně. Což je pro mě naprosto dostačující, protože mléčné a masové nádobí nemám oddělené ani doma.
RépondreSupprimerS tím oblékáním je to teda drsný, já bych řekla, že nenosím výstřihy, protože mám sluneční alergii a hotovo...
Díky za komentář...s těmi výstřihy a sukněmi to je složité. Moje maminka je velmi hezká, ráda se hezky obléká a ráda ukazuje, že má hezkou postavu. Neobléká se vulgárně, ale nevadí jí ukázat víc, než je příjemné mně. Mám podezření, že si myslí, že když já odmítám nosit kusy oblečení, které jí vyhovují, tak vlastně odsuzuji její způsob oblékání nebo tak něco. Což je naprostá blbost, jednak si nemyslím, že by na jejím způsobu oblékání bylo něco špatného druhak jsem její oblékání nikdy nijak v tomto smyslu nekomentovala. Zkoušela jsem jí to vysvětlit, ale vzhledem k tomu, že nejsem zrovna komunikačně zdatná, nevypadá to, že by se mi to podařilo...snad to jednou přijde.
RépondreSupprimer