Ec chajim-nová iniciativa, která by snad mohla vnést trochu tolik potřebné jednoty do českého židovského života

Začnu tím, že vložím program prvního kabalat šabatu iniciativy Ec chajim, abyste nemuseli rolovat až na konec článku, a pak vysvětlím, co jsem myslela tím nadpisem...

Ec chajim nová židovská komunitní iniciativa zaměřující se na rozvoj progresivního, židovského, náboženského, společenského a intelektuálního života v Praze, s podporou Evropské unie pro progresivní judaismus Vás zve na hudební Kabalat Šabat v pátek 8. března 2019 v Praze s rabínským studentem Davidem Maxou a váženými hosty, rabínem Edwardem van Voolenem a profesorem Ralphem Seligem (Abraham Geiger College) Speciální program pro děti bude zajištěn! Těšit se můžete na přednášku tajemníka Federace židovských obcí Dr. Tomáše Krause!  PROGRAM: 18:00 - 19:15 Hudební Kabalat Šabat s varhanním doprovodem (David Maxa, Ralph Selig) 19:15 - 19:30 Kiduš (Edward van Voolen) 19:30 - 20:30 Šabatová večeře 20:30 - 21:00 Přednáška: Židovská identita v Praze 21.století (Tomáš Kraus) 21:00 - 21:10 lnformace o dalších akcích (Anna Nosková) 21:10 - 22:00 Klezmerová kapela a tanec VSTUPNÉ: Dospělí: 250,- Kč (minimální příspěvek) Děti 10-18 a studenti do 26 let: 150,- Kč (minimální příspěvek) Děti do 10 let: zdarma MÍSTO KONÁNÍ: Z bezpečnostních důvodů se místo konání, které se nachází v centru Prahy, dozvíte až po potvrzení Vaší registrace. REGISTRACE: RVSP 1. března 2019 / Přihlášky prosím posílejte na registration@ecchajim.cz Židovství nikdy nevynikalo kdovíjakou jednotností, jako v tom vtipu, kdy dva židé ztroskotají na pustém ostrově a když je tam po letech najdou, tak zjistí, že si mezitím postavili tři synagogy. Do jedné chodí jeden, do druhé druhý a do té třetí by ani jeden nikdy nevkročili. Ale přeci jen, pražský židovský život připomíná tento vtip až příliš-roztříštěnost mezi malé komunity, které sotva dají dohromady minjan (ortodoxní komunita je sice formálně jen jedna, ale se dvěma minjany). Rabínský student David Maxa se rozhodl zkusit alespoň v liberálním spektru české židy trochu sjednotit a zorganizoval iniciativu Ec chajim, která by měla nabídnout možnost progresivním židům z různých komunit se vzájemně potkat u šabatové večeře mimo jejich domovské synagogy a zároveň také umožnit lidem s židovskými kořeny postupně objevovat židovství, aniž by se cítili být tlačeni někam, kam nechtějí. Pro obnovu a zachování židovského života je neskutečně důležitá fungující a životem pulsující komunita. Ortodoxie se o její obnovu v ČR po revoluci pokusila, ale příliš neuspěla-nejen proto, že před válkou byly Čechy jednou z bašt reformního židovství, ale hlavně proto, že lidí, kteří by chtěli a měli možnost stát se ortodoxními židy, bylo a stále je v ČR velmi málo. A ortodoxní život je v Praze těžký-synagogy jsou v centru, kde si málokdo může dovolit bydlet v docházkové vzdálenosti (trochu lepší je umístění Jeruzalémské synagogy, ale ani to není ideální), v Praze není eruv a komunita je příliš malá a nejednotná na to, aby poskytovala zázemí, které je velkou devízou ortodoxních komunit (tím mám na mysli společný hodnotový systém, který usnadňuje nalezení životního partnera, silné sociální vazby-zvaní osamělých lidí na šabatová jídla, navštěvování nemocných atd...tyhle silné vazby jsou zároveň silnou stránkou ortodoxních komunit a zároveň jejich slabinou, pokud se sociální vazby změní v přísný dohled nad tím, co kdo dělá). Progresivní židovství má v tomhle směru výhodu a může snadněji oslovit lidi, kteří mají sice židovské kořeny (ale nejsou nutně židy podle halachy), protože nepracuje s modelem všechno nebo nic a nesoudí. Chybí tam ten prvek koukání se přes rameno, jestli vás někdo nesleduje, co děláte nebo neděláte. Do progresivní komunity můžete přivést nežidovského partnera, aniž by se na vás někdo koukal skrz prsty, což je v českém prostředí, kde jsou smíšené sňatky spíš pravidlem, než výjimkou, ohromné plus. A nežidovský partner si nebude připadat jako páté kolo u vozu. Z mých předchozích článků jistě víte, že nejsem žádný fanoušek smíšených sňatků, ale je potřeba se podívat realitě do očí. Jak řekl jeden francouzský rabín, progresivní židovství není jen židovství, které kráčí jako první v otázkách pokroku a novinek, ale také židovství, které pod svá křídla přijímá "opozdilce"-ty, kteří by jinak skončili v propadlišti asimilace. Že je progresivní židovství nadějí pro obnovu a uchování židovského života v ČR si koneckonců nemyslím jen já, ale třeba také Jonathan Wootliff (rozhovor v Maskilu str.12). Na druhou stranu je třeba přiznat, že na rozdíl od ortodoxie je často těžší vytvořit soudržnou a vřelou progresivní komunitu, protože členové jsou často méně motivovaní. Ale není to pravidlo a podaří-li se vytvořit "tvrdé jádro", které dokáže vytvářet v rámci komunity ty silné sociální vazby a následně tím "nakazit" i ostatní členy...no, to je snad na další článek. Každopádně přeji Davidovi hodně úspěchů a doufám, že se mu jeho záměr podaří! Snad se nám jednou s Elim podaří se také zúčastnit!