Počítáte omer?

Tóra přikazuje počítat dny od druhého dne svátku Pesach (Lev. 23:15-16) 49 dní a padesátého dne je Šavuot (Letnice). Každý večer po západu slunce bychom tedy měli pronét příslušné požehnání a pak říct, kolikátý je den omeru. Pokud zapomenete, lze to dohnat bez požehnání ráno, pokud si vzpomenete další večer, už jste to prošvihli úplně a dál sice počítat můžete, ale bez požehnání. Zní to jako báječně jednoduchá micva, ale není. Nebo alespoň ne pro mě a v tuhle chvíli. Dokud jsme neměli Šmuliho, ještě to celkem šlo, i když to počítání po západu slunce někdy drhlo (jsem totální ranní ptáče, co chodí brzo spát). Vloni se narodil Šmuli a omer jsem zapoměla počítat už druhý den. Letos jsem se ztratila "až" u Lag ba-omeru (33.den omeru), pár dní po návratu do práce a k běžné rutině. Prostě už mi na večerní modlitbu a s ní spojenému počítání nezbývají síly. Čas není ten největší problém, protože jestli půjdu do postele o 5 minut dřív nebo později, to už fakt není žádný rozdíl, ale jak říká rabi Sacks, modlitba není o tom, žádat Nejvyššího o to, co chci, ale zjišťování, o vlastně chci. A já už večer nemám mentální kapacitu na nic podobného a jediné, co chci je, svalit se do postele a spát, v ieálním případě nerušeně, ale to poslední dobou moc nenastává.
V konzervativním siduru na šabat a svátky je zajímavý komentář k omeru, že je to "counting-up" a nikoliv "counting-down", že odpočítáváme směrem nahoru a že tohle odpočítávání připomíná způsob, jakým žena počítá dny a týdny svého těhotenství-také neříká mám x-dní do porodu, ale jsem v y-tém týdnu těhotenství. Až nakonec přijde ten den D, Šavuot, kdy židé dostanou Tóru a stanou se nejen svobodnými od něčeho (otročiny v Egyptě), ale svobodnými k něčemu (službě Hospodinu).

Je zvykem číst během omeru (a mnoho židů pak pokračuje až do Roš ha-šana) číst o šabatových odpoledních kapitolu z Pirkej avot (traktát Mišny sederu Nezikin-škodym Pirkej qvot jsou jen ůišny bez příslušné gemary) a je to vlastně etická literatura. Některé mišny Pirkej avot jsou celkem pochopitelné, některé potřebují komentář. Do čestiny je přeložil profesor Nosek, ale tento překlad není v současné době k sehnání. Překlad Pirkej avot je také v knize Tanu rabanan, překladu vybraných talmudických pasáží. Kvalitní komentáře ale, pokud vím, k dispozici nejsou. Já čtu letos Pirkej avot v angličtině přímo ze šabatového siduru Lev šalem, kde jsou k vybraným mišnám i krátké komentáře. Eli jde samozřejmě víc do hloubky a letos poslouchá každé ráno komentáře z institutu Hadar a o zajímavé komentáře se se mnou dělí. Ještěže ho mám!