Parašat Mecora je ve III. Knize Mojžíšově, která se týká kněžské služby. A dnes to bude o jejich povinnostech ohledně „mecora“ – malomocenství. Zase se pokusíme z těch dávných, symbolických úkonů vytěžit něco i pro ten náš, současný život. Paraša začíná tou situací, kdy už je ten postižený uzdraven. V den jeho očištění má být přiveden ke knězi. Dopředu je nutné připomenout, že tohle malomocenství, mecora, je považováno za speciální Boží trest za „lašon hara“ – zlý jazyk. A tak konec tohoto těžkého období nespočívá jen v tom, že se uzdraví kůže a všechno se vypere a vyčistí a kněz konstatuje, že už je všechno oukej.
Ještě před závěrečnými obřady tu musí být ta vnitřní proměna postiženého, bez které by všechno ostatní bylo jen mletím prázdné slámy. Kohen tomu člověku musí vštípit, že byl do té doby ve svých povahových rysech nečistý, a proto má ta očistná procedura zdůraznit naléhavost toho, aby se v budoucnu už takových skutků nedopouštěl. Jeho pokání musí být plné a upřímné. Ta lekce by neměla vyprchat a ztratit se. Druhým způsobem, jak uznat konec jeho nemoci, je povinnost nesmírné vděčnosti za Hospodinovu laskavost.
Pak je možné přistoupit k obětem, včetně oběti za vinu (ašam) a oběti za hřích (chatat). „Když za něj kohen vykoná usmíření, bude čistý“ (14,20). Můžeme si všimnout, že všechny ty procedury se nedělají jako nějaký šamanský rituál za uzdravení. Ten člověk už uzdraven je. Je to vyjádření vděčnosti, které by nemělo jen tak vyprchat. Vděčnost je velmi pomíjivá záležitost, i když je tak důležitá. Člověk zdravý si to tak neuvědomuje, dokud nedojde i na něj. Proto veřejné vyjádření vděčnosti Hospodinu má velký význam nejenom pro právě uzdraveného člověka, ale i pro všechny ostatní, kteří jsou momentálně zdraví.
Pojďme aspoň k některým těm rituálům: „A kněz přikáže a vezme pro očišťujícího dva živé ptáky z ryzího ptactva, cedrové dřevo, červenou vlnu a yzop. A kněz přikáže a zařízne jednoho toho ptáka nad živou vodou a zachytí krev do hliněné nádobky. Pak vezme druhého ptáka, toho živého, a cedrové dřevo, červenou vlnu a yzop a nad živou vodou namočí toho živého ptáka do krve ptáka zaříznutého. A když z toho sedmkrát stříkl na očišťujícího se z malomocenství, očistí jej a vypustí toho živého ptáka nad pole.“ (Vajikra 14,4-7) „Z krve oběti za provinění kněz vezme a dá na pravý lalůček ucha očišťujícího se a na palec jeho pravé ruky a na palec jeho pravé nohy.“ (Vajikra 14,14)
A teď si to trochu přiblížíme. Cedrové dřevo, šarlatová nit a yzop se používají k postříkání toho, kdo má být očištěn (14,7). Podobný postup, postříkání yzopem na člověka, který se stal nečistým kontaktem s mrtvými se nachází v knize Bemidbar (19,18). A v Davidově žalmu můžeme číst: „Zbav mě hříchu, očisti yzopem a budu čistý“ (Tehilim 51,9). Cedrové dřevo pocházelo z té nejvyšší rostliny a yzop byl zase nejmenší, jak je psáno v I. Knize Královské 5,13: „A on (Šalomoun) dovedl mluvit o stromech, od cedru, který je na Libanónu, až po yzop, který roste na zdi.“ Zkoumání přírody, její krásy a úžasného propojení vede k obdivu ke Stvořiteli. To je mi jako mykologovi velice blízké. Znám jednoho mykologa, který byl i hudebním skladatelem. Ten chodil do lesa s notovým papírem a při pohledu na krásné houby, které nacházel, ho napadaly melodie, které si rovnou zapisoval. Já to nadání nemám, ale stejně tak se těším ze všech těch stvořených krás a nejspontánněji se modlím právě v lese. Tam si tu Boží Přítomnost uvědomuji nejintenzivněji. A vědomí, uvědomování si Hospodina brání povrchnosti. I tomu, aby člověk nepoužíval svůj jazyk ledabyle, pomlouvačně.
Jak můžeme číst v Kazateli: „Ústa spěšně neotvírej, neukvapuj se v srdci, když máš pronést slovo před Bohem“ (Kohelet 5,1). Všechny ty divy světa, od vysokého cedru až po yzop, mají za úkol přimět lidi, aby si uvědomili Stvořitele – buď z jeho stvoření ( „Všechno tvé dílo chválí tebe, Hospodine“), nebo nemocí či jiným protivenstvím. Nic není tak černobílé, ale jeden autor (Avigdor Miller) to popsal jako volbu mezi na jedné straně yzopem a cedrem a na druhé straně - malomocenstvím.
Dalším symbolem je voda, ta představuje pokání a očištění. Krásným obrazem je i to vypuštění druhého, živého ptáka. Po zabití toho prvního to připomíná velkolepou záchranu před strašným nebezpečím. Jak se o té úlevě píše v žalmech: „Požehnán buď Hospodin… unikli jsme jako ptáče z osidla lovců. Osidlo je protrženo, unikli jsme!“ (Tehilim 124,6-7). Kdo prošel takovou nějakou těžkou zkouškou nemoci, ví, že i on byl tím vyplašeným ptáčetem. Očištěný člověk je sedmkrát pokropen krví zabitého ptáka, která představuje všechny, kteří uzdraveni nebyli. Číslo sedm je upamatováním na sedm stvořitelských dní. Ten uzdravený by měl zasvětit zbytek svého života vědomí laskavosti Hospodina a obdivováním Stvořitele ve všech krásách a moudrosti jeho stvoření.
Když kohen dává z krve za provinění na pravý lalůček ucha očišťujícího se a na palec jeho pravé ruky a na palec jeho pravé nohy, je to překvapivě stejné jako u postupu při zasvěcování Árona a jeho synů (viz 8,23-24). Učí se tu stejné principy: teď, když byl tento muž ušetřen Hospodinem a uzdraven z malomocenství, má se Hospodinově službě věnovat více než jiní. Za prvé, funkce naslouchat učitelům a získat co nejvíce znalostí a moudrosti Tóry – to je funkcí ucha. A ruka a noha znamená, že každý akt rukou a každý krok nohou má být od nynějška motivován službou Hospodinu.
Můžeme si takové věci vyzkoušet prakticky. Lašon hara- ten zlý jazyk se teď občas projevuje ne v kritice válečné agrese, ale v kritizování válečných uprchlíků. A nejvíce od těch, kteří jsou nejmíň ochotni pomáhat komukoli. V knize Přísloví můžeme číst: „Ničemný člověk, muž propadlý ničemnostem, má ústa plná falše, mrká očima, nohama cosi naznačuje, svými prsty ukazuje. V srdci má proradnost, osnuje zlo v každém čase, vyvolává sváry.“ (Mišlej 6,12-14) Na to je jednoduchý lék: v Přísloví (7,3) se píše: „Přivaž si je k prstům“ a míní se tím přikázání Hospodinova. To je lék na zlý jazyk. Ne dávat dál ty „zaručené zprávy“ z doslechu a potřásat starostlivě hlavou. Ale spíš účinně pomáhat a získat vlastní, dobrou zkušenost s těžce zkoušenými Ukrajinci. Mně se to osvědčilo. A třeba se tím ochráníme i před malomocenstvím, nebo jiným neštěstím…
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire