dimanche 9 juillet 2017

Balak (22:2-25:9)

Opožděný krátký komentář k paraše Balak je tu! Rabi Ješaja Dalsace, který vedl týdenní seminář mě inspiroval svým komentářem, který měl v průběhu čtení z Tóry (t.j. po každé z alijot). Prorok Bilám je velmi zajímavou postavou Tóry a důkazem, že židé nejsou elitní skupinou, která jako jediná má přístup k "pravému" Bohu a všichni ostatní se můžou jít klouzat. Bilám není žid, ale je velký a všeobecně uznávaný prorok, se kterým Hospodin komunikuje (a v Tóře není jediný). Bilám má jiný styl než Mojžíš-na rozdíl od něj žije sám a nevytváří kolem sebe komunitu. Je to jiný druh spirituality, než je židovství, kde komunita hraje nezastupitelnou roli, ale nelze říct, že by tento druh spirituality byl nějak horší. Je prostě jiný. Jeho slabostí jsou peníze (ale ani Moše není bez chybičky), ale není to lump, byť si z něj Tóra udělá legraci, když zaslepen vidinou peněz přeci jen vyrazí za Balakem a jeho oslice vidí víc než on. Bilám ovšem Balakovi neslibuje nemožné-prostě jen třikrát zkusí z různých míst, jestli se náhodou v Hospodinově požehnání nevyskytne nějaká skulina, které by mohl využít, a nějakou kletbu, kterou po něm Balak chce, nedá dohromady, ale protože mu Hospodin vloží do úst požehnání, tak Izraeli požehná. A jeho slova dodnes říkáme při příchodu do synagogy-Ma tovu ohalecha Jaakov, miškenotecha Jisrael! (verze Louise Lewandowského, kterou používáme u nás)

Aucun commentaire:

Enregistrer un commentaire