Minulý týden jsme s Elim strávili na semináři organizovaném pařížskou konzervativní komunitou Dor Vador a jejich rabínem, který se jmenuje Ješaja Dalsace (ano, hádáte správně, jeho rodina má kořeny v Alsasku, ale také v Praze!). Seminář se konal ve Fontainebleau, v bývalé katolické škole a nynějším duchovním centru vedeném karmelitány. Tento seminář byl dějištěm událostí vylíčených ve filmu Na shledanou, chlapci! (Au revoire les enfants!), kde ředitel školy a mnich zapojený do odboje v jedné osobě ukrývá ve škole tři židovské chlapce, po udání jsou židovští studenti deportováni do Osvětimi a Otec Jacques do pracovních táborů v Německu, kde zemřel. Vchod, kterým byli všichni čtyři odvedeni gestapem mniši uzamkli a symbolicky není používán, pro vstup do areálu vybudovali nový vchod. Na místě je pamětní deska a mnoho dalších připomínek této události. Pro mnichy tak má zvláštní význam hostit každý rok tento seminář věnovaný židovskému studiu.
Letošním tématem byla Moc, ale jak řekl rabín, je to jen záminka, nebo odrazový můstek pro skok do nekonečného oceánu židovského studia. Program byl velmi nabitý-ráno šacharit, pak studium až do oběda, po obědě krátká pauza a pak další dva přednášející až do večeře (a někdy v průběhu se tam vmáčkla odpolední modlitba-mincha), po večeři krátká procházka a další seminář, maariv, diskuze další den znovu. Jídlo nám zajišťoval košer catering z Paříže (masový) s tím, že jídlo se na místě ohřívalo. Na šabat bylo ohřívání samozřejmě na časový spínač.
Přednášející byli různí-rabíni i studenti různých ješiv a univerzit, kabalistka (tu jsem zatáhla, přiznávám, kabala není můj šálek kávy...), psychoanalytik, obchodník, který se ovšem nerezignoval na židovské studium (Tora lišma), talmudistka (ortodoxní, jen pro pořádek), filozofové...(přednášejících bylo víc, než jsem dala do odkazů). Studovali jsme Tóru, Tanach jako celek, Talmud, hledali odpověď na otázku, jak vlastně má vypadat správný model moci podle Tóry (aniž bychom se dobrali k nějakému jednoznačnému výsledku, spíš než jak moc vypadat má jsme vyřešili, jak vypadat nemá. Řekla bych, že takový výsledek diskuze je vcelku židovský...koneckonců Tóra ani nedává jednoznačnou odpověď, zda mít krále je micva (jak si myslí Maimonides) nebo jen povolená možnost, když teda lidi jinak nedají (Abravanel)...).
A kromě moci ve státe se tak řešila moc v komunitách, vztahy mezi prezidentem/předsedou komunity a rabínem...oběma se nám seminář líbil, inspiroval nás, nutil nás přemýšlet o spoustě věcí, dal nám nový impulz, jak směřovat naší liberální komunitu, která ale není zas až tak liberální (ale není a nejspíš nikdy nebude vyloženě konzervativní), rabín Dalsace byl nadšen, že viděl ženu, která používá tefilin (ne, že by nikdy žádnou neviděl, to zas ne, ale ve Francii je to dost vzácný jev, o to víc, když k tomu nosí sukně, nenosí jarmulku a vůbec neodpovídá modelu ultraliberální bojovné feministky). Takže za rok, beezrat Hašem, jedeme zas!
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire