Tato paraša začíná velmi technickou diskuzí ohledně slibů a z dnešního (moderního, feministického) pohledu to není zrovna příjemné čtení. Z textu jasně plyne, že dívka, dokud je v otcovském domě, podléhá autoritě svého otce a poté, co se vdá, podléhá autoritě svého manžela. Jediná možnost, jak se z této závislosti dostat ven je ovdovět a nebo se rozvést. Nic moc. Žena platila za ochranu před násilím ze strany cizích mužů a před hladem a strádáním, ztrátou vlastní svobody. My si dnes můžeme gratulovat, že v dnešní době v civilizovaném světě (stále ještě existuje příliš mnoho míst, kde žena není rovnoprávná) může žena rozhodovat o svém životě. A neměli bychom usínat na vavřínech, protože je to úspěch ještě příliš čerstvý a křehký a pokud se o něj nebudeme dobře starat, mohli bychom o něj zase přijít.
Jenže tento text o slibech, jasně říkající, že otec nebo manžel mohou zrušit za určitých podmínek ženiny sliby, je v Tóře. V naší svaté Tóře. Co s tím?
Z ortodoxního hlediska je Tóra textem zjeveným Mojžíšovi na Sinaji a nepřichází do úvahy, že bychom z ní něco škrtli. Maximálně můžeme interpretovat a intepretovat, až se dostaneme k nějakému "přijatelnému řešení". V Talmudu se na několika místech dočteme, že slibům je lepší se vyhnout (např. Nedarim 77b s odvoláním na Deut. 23:23-i ten, kdo svůj slib splní, je hříšník). Můžeme tedy "rovnostářsky" prohlásit, že ani žena ani muž nebudou dávat sliby. Žádné sliby-žádná diskriminace. Ale ta pachuť ženské podřízenosti zůstává.
Z konzervativního hlediska, odvoláme-li se na knihu Benjamina Sommera, lze považovat Tóru za první formu komentáře ke zjevení na Sinaji. Co bylo obsahem zjevení na Sinaji můžeme diskutovat, možná to byl "hlas jemného ticha" (1.Kr 19:12), a Tóra je odpovědí na toto zjevení. Je odpovědí člověka, který žije v určitém čase a místě a jeho odpověď je tím nutně ovlivněna. Ale je povinen odpovědět (halacha) a musí brát v úvahu odpovědi těch, kdo tu byli před ním a správnost jeho odpovědi budou moci posoudit až jeho potomci a potomci jeho potomků. Co z toho plyne? V tomto případě akceptujeme, že v minulosti byly tyto předpisy správnou interpretací (nebo chcete-li odpovědí na Zákon zjevený Hospodinem na Sinaji), a nedomníváme se, že ten, kdo Tóru sepsal byl nějak zaujatý proti ženám. Jeho odpověď v jeho době byla správná. Rabíni diskutující v Talmudu nám dávají jejich odpověď, která koresponduje s jejich časem a místem. Totéž platí pro středověké komentátory a tak dál. My dnes můžeme dát odpověď, která odpovídá našemu pojetí vztahu muže a ženy, otce a dcery aniž bychom zpochybňovali ty, kdo byli před námi. Takže můžeme spolu s ortodoxními říci, že ani muži ani ženy neslibují a nemusí nás trápit otázka, zda je žena podřízena muži.
Z reformního hlediska je Tóra taktéž lidskou odpovědí na zjevení na Sinaji, ale chybí závaznost halachy, naopak je kladen důraz na etiku. Z tohoto hlediska nás bude tedy více zajímat fakt, že sliby nelze jen tak snadno zrušit (protože i slib, který dala žena mohl muž zrušit jen za jistých okolností) a samozřejmě neopomeneme zdůraznit, že ženy v dnešní době mají stejná práva a povinnosti jako muži. Celá tato pasáž pro nás spíš bude inspirací k zamyšlení nad etickými problémy spojenými se sliby, rovnoprávností a dalšími problémy dneška, jako třeba zde.
Touto spojednou parašou jsme dočetli knihu Bemidbar. CHAZAK!
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire