Brit mila

Včera jsme po dlouhé době (asi dvou letech) měli v synagoze brit mila. Brit mila, alias obřízka, je prováděna osmý den po narození židovského chlapce. Mohel (osoba, která obřízku provádí, obvykle muž, byť snad v USA existují i ženy-mohelet, ale upřímně řečeno, tohle je zrovna věc, která by měla zůstat výhradně mužskou doménou) provedl rituál, chlapeček zaplakal, jen když mu na závěr dali cucnout vína (ryzlink mu evidentně nechutnal, asi by to chtělo něco sladšího), všichni zazpívali "Siman tov u-mazal tov!" dali si kávu, briošky, pečivo s lososem (nebyly to bagely, ale morisetky) a šli domů.
V tomto případě byla obřízka navíc ne úplně typická, protože chlapečkova matka není židovka a jeho babička, tedy otcova matka, je naopak velmi aktivní v konzistorní synagoze (ale svou nežidovskou snachu přijala bez větších problémů a s naší liberální komunitou má velmi dobrý vztah). U nás, stejně jako například v pařížské masorti komunitě, žádáme, aby v případě dítěte narozeného židovskému otci a nežidovské matce, byla provedena pro-forma konverze (byť osvědčení se nejmenuje certifikát konverze, ale potvrzení židovské identity, nebo tak něco). Chlapeček tedy absolvuje obřízku a dítě je někdy v průběhu let předcházejících bar/bat micva posláno do mikve (rituální lázně). A rodiče jsou samozřejmě povinni své dítě vychovat jako žida a dát mu patřičné vzdělání. Rodiče jsou tak nuceni být v kontaktu s rabínem a konzultovat s ním celý proces, aby jejich dítě bylo jako žid uznáno. Neakceptujeme tedy plošně patrilineární židy, jak je běžné v amerických reformních synagogách, byť to není úplně fér, ale odpovídá to tomu, co říká halacha.
Dalším specifikem této obřízky bylo, že dítě během celé akce nedržel na klíně sandek ("kmotr"), ale sám otec dítěte. Klobouk dolů, Eli se vyjádřil ve smyslu, že pokud se nám zadaří mít jednou chlapečka, tak on ho na klíně během obřízky držet nebude, neb hrozí, že by sebou mohl švihnout...

Edit: obřízka, neboli brit mila (smlouva obřízky-smlouva, kterou uzavřel Hospodin a Abrahámem), je jedním z pilířů judaismu, i židé, kteří jinak nepraktikují nechávají své potomky mužského pohlaví obřezat. Chlapec, který nebyl osmého dne obřezán ze zdravotních důvodů musím být obřezán v nejbližším možném termínu. Žid, který obřezán není, zůstává židem, ale nesmí jíst pesachovou oběť (to momentálně není úplně aktuální) a jak jsem pochopila, může mít problém se oženit (nevím, jaké je halachické zdůvodnění, ale pamatuji si diskuzi našeho rabína ohledně chlapce, který nebyl ze zdravotních důvodů obřezán "v termínu" a nyní se blíží jeho bar-micva, rabín souhlasil s tím, že bar-micva nebude problém, ale zdůraznil, že je nutné, aby se nechal obřezat než se jednou bude ženit).
Jak Eli řekl ve svém krátkém proslovu u příležitosti nedělní brit mila, svět, který Hospodin stvořil není dokončený a dokonalý, proto je v něm zlo a utrpení. Je na nás, abychom ve Stvořitelově díle pokračovali a s Jeho pomocí dokončili. A proto žid, aby byl úplným židem, musí být fyzicky neúplný-musí mu kousek chybět.
U židovských žen je to trochu komplikovanější a všem doporučuji knihu Shaye J. D. Cohena: Why Aren't jewish Women Cricumcised?