Parašat
Vajechi je poslední parašou v knize Berešit, v I. Knize Mojžíšově. Je to takové rozloučení s Jákobem-
Izraelem. Ten umírá, ale předtím požehná nejprve synům Josefovým a pak všem
svým synům. Když žehná Efrajimovi a Manasesovi, říká: „Ten anděl, jenž mě
vykupuje ze všeho zla, nechť v mém jménu a ve jménu otců Abrahama a Izáka
žehná těmto chlapcům a ať se rozmnoží uvnitř této země jako ryby.“ (Berešit 48,16)
Midraš
( Berešit Raba 97,3 ) vidí metaforu
ryb jako narážku na židovskou žízeň po Tóře; ryba žije ve vodě, ale když kapka dešťové vody spadne
shora, ryba ji bude žíznivě pít, jako kdyby předtím nikdy žádnou vodu
neochutnala. Podobné je to tomu, jako když je člověk ponořen do sladkých vod Tóry
a najednou uslyší „chiduš“- novou
myšlenku, vycházející z Tóry, vypije ji žíznivě a s potěšením, přestože na
Tóru myslí po celý život.
Rabín
Josef Leib Bloch z Telše dotáhl tuhle rybí metaforu ještě dále.
Poslechněme si jeho příběh o
Igorovi a rybách. Igor žil kdesi v zastrčené oblasti Ruska, kde nikdy
nebyly ryby k dispozici. On ve skutečnosti nejenže nikdy ryby neochutnal,
ale ani nevěděl, že taková stvoření vůbec existují. Jednou ale nadešel den, kdy
Igor opustil svou primitivní vesnici, aby navštívil svého přítele
v Moskvě. Jeho přítel se ho zeptal: “Je pravda, že jsi nikdy neochutnal
rybu?“- „Rybu, co to je?“ odpověděl Igor.
„Je to
stvoření, které žije pod vodou – pojď, ukážu ti něco.“ – „Páni!“ vykřikl Igor.
„Ono to může žít pod vodou…“ Igorův přítel na to neřekl nic; prostě hosta vedl
k rybníku, ve kterém plavaly ryby. „Tak tohle jsou ryby“, řekl. Igor na ně zíral v naprostém úžasu.
„Nemůžu uvěřit tomu, co vidím!“
„No,
pokud si myslíš, že to je něco, počkej, až některou z nich ochutnáš“, řekl
jeho přítel. „Jsou opravdu chutné!“ Pak přítel uchopil rybářskou síť, vhodil ji
do vody a pak ji vytáhl. Vysypal na břehu ryby na zem. Ryby s sebou začaly
mrskat. „Jaká je v nich energie!“ vykřikl Igor. „Jsou mnohem aktivnější
mimo vodu než ve vodě!“ - „No, ne tak
docela…“ odpověděl jeho přítel.
Uplynulo několik minut a neživé ryby byly tak nehybné, jak jen to už
může být. „Co se stalo?“ chtěl vědět Igor. „Víš,“ vysvětloval jeho přítel,
„není to tak, že ryby mohou existovat dokonce i ve vodě- ono je to ve
skutečnosti tak, že můžou existovat pouze ve vodě. Ryba se ti na břehu mohla jevit jako aktivní a zdravá,
ale ve skutečnosti ten její smrtelný proces začal hned, jakmile opustila vodu.“
Rabín
Bloch to pak uzavřel: „Někdy se setkáváme s lidmi, kteří žijí zcela bez
Tóry a přikázání, a přitom se zdá, že žijí šťastným a vzrušujícím životem.
Pohled na ně by vás neměl uvádět v omyl. Ačkoli se zdá, že s sebou
„mrskají“, plni energie a nadšení, je to vše jen povrchní a prozatímní. Bez
Tóry a přikázání je člověk zbaven skutečného zdroje života, a přestože to
nemusí vědět, už se smeká po kluzkém svahu, který končí selháním a prázdnotou.
Mišna
(Pirkej Avot 6,4) říká: „Toto je
cesta Tóry: Pojídej skývu chleba se solí, pij vodu odměřenou, lehej na zemi,
žij v utrpení, ale usilovně se zabývej Tórou. Když budeš takto JEDNAT,
„budeš šťasten a bude ti dobře“ (Žalm
128,2). „Budeš šťasten“ – na tomto světě, „a bude ti dobře“ – na světě
budoucím. Proč mišna přidává ta slova: „Když budeš takto JEDNAT“? Rabín
Elijahu Lopian to hezky vysvětluje: „Představte si, že vám někdo říká:
„Člověče, možná mi to nebudete věřit, ale nikdy ve svém životě jsem neochutnal
víno. Můžete mi vysvětlit, jak to víno chutná?“ – „Dobře“, můžete říci, „jsem
si jistý, že už jste ve svém životě ochutnal sladké pití a nejspíš i nějaké
nápoje, které byly kyselé. No a chuť vína je takovou směsicí sladkého a
kyselého.“
V této odpovědi je samozřejmě určitá pravda, ale všichni chápeme,
že nepřináší skutečnou chuť vína. Existuje jenom jeden jediný způsob, jak
zjistit, jak víno chutná - ochutnat ho. Podobně nemožné je někomu vysvětlit,
jak příjemný je na tomto světě život, který se točí kolem Tóry a micvot ,přikázání. Ti, kteří nikdy
nezažili sladkou chuť učení Tóry, nemohou vnímat to nesmírné a nepopsatelné
potěšení, které z něho člověk může mít. Musí se to jen vyzkoušet. Proto se
v mišně píše: „Když budeš takto JEDNAT“- pokud to UDĚLÁŠ, pak si teprve
uvědomíš a prožiješ radost, kterou ti učení Tóry přinese v tomto světě.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire