Děj
této paraši nás zavádí do Egypta. Tam
se kdysi dostal Josef, kterého bratři kvůli zášti a závisti prodali. Situace je
teď jiná, pozice se občas v životě prohodí. Josefa bratři ani nemohou poznat,
vystupuje jako druhý muž po faraonovi. Oni přicházejí jako prosebníci, které
trápí hlad v jejich zemi. Josef je
podrobuje zkouškám, aby zjistil, jestli se od té doby změnili. Tenhle příběh
vždycky dojímá. Josef naštěstí není z těch, co se vyšvihnou nahoru a
zúčtují se všemi, co mu kdy ukřivdili. Proto se o něm mluví jako o Josefu
HaCadik - Josefu Spravedlivém. Rozhodně se touto ne mstvivou povahou liší i od
mnoha politiků, od obecních až po ty
z nejvyšších pater- po každých demokratických volbách, po kterých dochází
ke střídání. Spravedlnost tehdy často trpí. Ale nejsou to jen ty oni –
politici, ale i my. Jak bychom dopadli, kdybychom měli tu možnost pěkně
skřípnout toho, kdo nám zatápěl? Odolali bychom tomu pokušení? Kdo ví.
Josef
tohle všechno zvládnul. Všem svým bratrům odpustil a celou rodinu pozval, aby
se usadili v úrodném Egyptě. Celá rodina se těšila ze shledání,
z odpuštění a záchrany. V Tóře se píše: „Všech členů Jákobovy rodiny
, kteří vešli do Egypta, bylo sedmdesát.“ (Berešit
46,27) Stalo se ale něco divného. Přesto, že faraon nabídl Josefovi a jeho
rodině jakékoli místo v celém Egyptě k usídlení a říká mu: „Egyptská
země je teď před tebou. Usídli tedy otce a bratry v nejlepší části země“ (Ber. 47,7)- „Josef svého otce a
bratry usadil… v zemi Ramesesu.“ (47,11) Ne, že by to byla země
špatná,ne- byla úrodná, dobrá. Ale něco je tu zvláštního. Víme přece, že se mu
celých 22 let stýskalo po rodině. Po celou tu dlouhou dobu v Egyptě
netoužil po ničem víc, než znovu spatřit svého otce. Proč tedy rozhodl, aby
bydleli tak daleko od něj?
Existuje halacha, kterou Moše Isserles (Rema) zařadil do Šulchan Aruch a která by to mohla vysvětlit. Ta halacha nás učí, že syn
má ctít svého otce bez ohledu na pozici, kterou sám zaujímá, syn prostě musí
prokázat svému otci nejvyšší úctu. Na
druhou stranu nás halacha také učí, že v situaci, kdy je syn významnou
osobností, velkým učencem nebo člověkem, zaujímajícím vysoký post, musí mu
prokázat úctu otec. Jsou tu tedy dva projevy vzájemné úcty. S tím někdy
bývá potíž. Dvě autority, dva kohouti na jednom smetišti. Sám Rema
k tomuto tématu přidává úvahu, ve které doporučuje: Musí mít mezi sebou
distanc, určitý odstup, aby se navzájem docenili. A tak zřejmě i Josef tímto
řešením předcházel problemům, které by
vyplývaly ze soužití dvou tak výsostných autorit, otce a zástupce faraona.
Je
ještě jedna pěkná věc v našem textu: Tóra vypráví o darech, které Josef
poslal svému otci Jákobovi do země Kanaán. Cituji: „A svému otci poslal tyto
věci: deset oslů, kteří nesli nejlepší egyptské věci, deset oslic, které nesly
obilí a chléb, a stravu otci na cestu.“ (Berešit
45,23) A Raši ty nejasné „ nejlepší věci z Egypta“ vysvětluje jako
„staré víno, ze kterého staří lidé čerpají potěšení.“
Rabi
Moše Mordechaj Margaliot ten Rašiho názor komentuje a říká, že když je víno
dobré, tak se z něj přeci dovedou potěšit všichni, i mladí. A proto to
vysvětluje šířeji: že se někdy starší lidé necítí dobře, pociťují své stáří,
nepružnost, ztrácejí sílu, radost ze života a budoucnost vidí černě, že to už
lepší nebude… Ale staří lidé mají také vědět to, že jsou jako víno. Když je
víno nekvalitní, ani čas mu nepomůže. Tak jak to říká rabín Šimon ben Akašja:
ignoranti, kteří zestárnou, se stanou ještě hloupějšími, jak je řečeno u Joba (12,10): „odnímá řeč spolehlivým, starcům bere soudnost“. Ale učenci se lety
pohybují jinak: čím jsou starší, tím více se stává jejich mysl věcnější a
klidnější, jak je řečeno: „U starých je moudrost, rozumnost s věkem
pokročilým.“
Drašu
zakončím tím nejlepším potvrzením toho, jak pevně je úcta k otci zakotvena
v židovských rodinách, tak jako je to zřejmé například z tohoto vtipu:
Malá
Rebeka se podívá na maminku, jak si obléká nový kožich. „Mami, uvědomuješ si
vůbec, jak muselo to zvíře příšerně trpět, aby sis mohla tohle obléknout?“ –
Maminka se podívá příšně na holčičku: „Co si to dovoluješ? Nebuď drzá!
Takhle mluvit o svém otci!“
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire