Třetí
kniha Mojžíšova, Vajikra, se týká kohenů- kněží, jejich služby v Chrámu.
Protože z velké části postrádá děj, patří ke čtenářsky nejméně oblíbeným. Ale to platí jen pro ty povrchní čtenáře.
Podívejme se blíž na jeden verš: „Ten
z vás, jenž přináší moučnou oběť Hospodinu…“ (Vajikra 2,1)
To už
je překlad do češtiny, v hebrejštině se tam píše o nefeš = duši, která přináší oběť. A ten termín „duše“ nebyl použit
pro žádnou jinou dobrovolnou oběť, s výjimkou právě této moučné oběti. Ten
důvod je zřejmý z toho, kdo takové oběti přinášel. Byl to chudák, chudý
člověk. Raši k tomu cituje z Menachot
104b: „Svatý, ať je požehnán, řekl: Přijímám to tak, jako by nabídl svou
duši.“ Býk, jako oběť od boháče, je samozřejmě taky fajn a v úplně jiné
cenové hladině než pytlík hladké mouky, přesto taková oběť není brána tak, jako
by ten boháč nabídl svou duši. Pro chudáka je naopak ta trocha mouky ohromná
investice. Proto je pro Hospodina tak cenná a bere se to tak, jako by ten
chuďas obětoval sám sebe.
Podobnou lekci se můžeme naučit z přikázání, týkajícího se
obětování ptáků, které vyžaduje spálení peří na mizbeach= na oltáři. Jak
říká Raši (Vajikra Raba 3,5):
Neexistuje žádný normální člověk, kterému by voněl zápach hořícího peří.
Naopak, každý je zhnusen. Proč tedy Tóra říká, že bude spáleno na mizbeach? Aby ten oltář mohl být plný
a krásný díky oběti chudého člověka. Jestli taková oběť voní Hospodinu, jak
bychom se nad ní a nad jejím dárcem mohli ušklíbat my?
V traktátu Pirkej Avot
čteme, že ben He He řekl – a teď se to dá překládat různě, ale ve stejném
smyslu: v poměru k bolesti, starosti, je odměna. Nebo jak to
přeložil profesor Nosek: „jaká námaha- taková mzda.“ (Avot 5,27) V Gemaře se dozvídáme, že „Svatý, ať je požehnán, si přeje naše
srdce“ (Sanhedrin 106b), což znamená, že mu máme sloužit s upřímnou
oddaností. A všechno to učení ukazuje na to, že plnění micvot- přikázání není posuzováno mechanicky, vnějškově-
odfajfkováno jako splněné. Ale hledí se na tu vnitřní zaujatost, zápal, určitou
námahu.
Je to
jak když vedle sebe sedí dva muži v synagoze o svátku Sukot. Každý z nich má v ruce arba minim, čtyři druhy-
svázanou „kytičku“ z palmového listu, vrbových a myrtových větviček a pak
krásný, žlutý citrus- etrog. Zdá se, že oba stejně splnili micvu. Ale první z nich se o to
postaral na hranici svých možností. Hodinu strávil na trhu vybíráním
nejkrásnějšího plodu etrogu a
zaplatil za něj tolik, že se pak musel v jiných věcech hodně omezit – tomu
se říká: hidur micva = zkrášlení micvy. Druhý jen zvedl telefon a vzkázal
prodejci, ať mu nějaký pěkný donese, že má peněz dost. Ten první muž si
přivstal, aby si o prvním dnu Sukot
početl o hlubším významu této micvy a
uměl ji tak docenit a prožít. Ten druhý vstal deset minut před šacharitem a do synagogy dorazil deset minut po začátku bohoslužby a
celou dobu tam vůbec nevěděl, o co při ní vlastně jde .Když pak sedí vedle
sebe, na první pohled se zdá, že oba splnili micvu stejně. Ale je toho hodně, co ví jen Hospodin- ve skutečnosti
jsou od sebe daleko jako celé světy.
Žijeme
dnes v hektické době nákazy koronavirem.
Někdo má díky svému postavení větší odpovědnost a bude se muset
zodpovídat, proč se líp nepřipravil nebo proč lhal o své připravenosti a
milionu ochranných pomůcek ve skladech. A proč o tom nepřipustil ani debatu - v
době, kdy ten nezbytný čas ještě byl. Jejich obětní býček není bez vady, spíše
je to kulhavá kobyla. No a pak jsou tady ti, kteří nemají ty prostředky, ani
postavení a jen na ně dopadají důsledky
lajdáctví a bohorovnosti někoho jiného.
Ale jsou to právě oni, kdo doma šijí aspoň nějaké, provizorní roušky, když už
jiné k dispozici nejsou. A rozdávají je, nosí je svým prodavačům, lékařům,
sestřičkám, do lékárny, hasičům a všem
těm, kdo se nemůžou schovat doma a denně riskují svoje zdraví a život.
Obstarávají nákupy starým a nemohoucím. A u nás v Hrádku také nosí policistům na hranici teplý čaj a
koláče. O tom je ta dnešní „moučná
oběť“, která je Hospodinu natolik milá, že to bere tak, jako by mu tito lidé
nabízeli svoji vlastní duši, sebe sama.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire